Tzuba: V jeskyni Jana Křtitele

Malé izraelské městečko Tzuba se před časem proměnilo v rušnou destinaci. Pouhých pár kilometrů od Jeruzaléma směrem na Tel Aviv objevil izraelský archeolog Shimon Gibson jeskyni, v níž prý žil Jan Křtitel.

Archeologové se podobným závěrům vyhýbají, zvlášť v Izraeli, kde se pohybují na velmi tenkém ledě. Každý významnější nález se stává předmětem ostrých sporů, které mohou mít leckdy i krvavé následky. Jigael Jadin, považovaný za největší autoritu izraelské archeologie, se až do své smrti pokoušel dokázat, že se Židé usadili v Izraeli už před více než třemi tisíci lety. Většina historiků tuto tezi odmítá a tvrdí, že se seriózní vědec nemůže opírat o Starý zákon. Přesto se najde dost těch, kteří zasvětí svůj život hledání artefaktů spojených s událostmi zmiňovanými v bibli. Nedávno se kupříkladu v médiích objevila informace o tom, že se chystá expedice do hor v Turecku, aby ověřila četná svědectví, podle nichž na jednom z vrcholů spočívá Noemova archa.

Tzuba - jeskyně Jana Křtitele

Tak tady prý žil Jan Křtitel. Respektive křtil (foto JVT)

Po podobných věcech či relikviích, spjatých s biblí či přímo s životem Ježíše Krista, pátrají lidé odedávna. Už ve čtvrtém století přechovávala svatá Helena údajně třísku z Kristova kříže, nejnovější nález pak předložil expertům k posouzení izraelský sběratel starožitností, který kdesi získal kamennou schránu, v níž byly prý uchovány ostatky Ježíšova bratra Jakuba. V každé době si lidé cení relikvií jinak, podle toho, jaké hodnoty právě vyznávají. A tak zatímco dotek třísky z Kristova kříže zázračně uzdravoval, kamenná schrána dnes představuje pro svého majitele virtuální dva miliony dolarů. Obě relikvie jsou naneštěstí podvrhy. Vědci, kteří před dvěma lety zkoumali onu třísku z Kristova kříže, dospěli k závěru, že dřevo je staré maximálně tisíc let. Schránu s údajnými ostatky Ježíšova bratra pak označila za falzifikát většina expertů, kteří ji viděli na vlastní oči nebo na fotografiích.

Korektury bible

Tzuba - mapa

Izrael (mapa: CIA World Factbook)

Archeologové se k relikviím stavějí ze zásady podezíravě, přesto dostávají řadu nabídek, aby vykopávkami a seriózním výzkumem ověřili to či ono tvrzení z bible. Lidé, kteří se na ně obracejí, obvykle mávají tučnými šeky, ale nezřídka patří k nějakému náboženskému nebo politickému hnutí a jde jim hlavně o to, aby někdo potvrdil, co hlásají. Archeologie ale nestojí na ověřování toho, co se píše v knihách nebo traduje. Vědci pečlivě posuzují každý nález a skládají mozaiku, která ne vždy odpovídá všemu, co stojí v písemných pramenech. Mnohdy jde o maličkosti, ale i ty mohou ukazovat, jak se často nakládá s fakty. Například s ukřižováním. Na kostech jediné objevené a prokazatelné oběti ukřižování je vidět, že nohy nebyly na kříž přibité jedna na druhou, jak ukazují četná vyobrazení, ale ze stran kříže.

Další příklad, jak pracují vědci, když posuzují nález, který by mohl mít přímou spojitost s osobou Krista, poskytl religionista John Dominic Crossan. V roce 1986 byl objeven vrak lodi, který je podle archeologů přibližně z doby, kdy žil Ježíš. Nález zavdal podnět ke spekulacím, že jde o loď galilejských rybářů, kteří se, jak stojí v bibli, rozhodli následovat Krista. Crossan vrak prostudoval podrobněji a dospěl k názoru, že rybáři zřejmě z oblasti odešli z mnohem prozaičtějšího důvodu. Loď nese stopy několikerých úprav, což prý svědčí o tom, že její majitel neměl na novou. Podle Crossana by vrak mohl dokazovat, že rybáři odešli jednoduše proto, že v jezeře ubylo ryb a oni se neuživili.

Archeologové v podstatě potvrzují, že k určitým událostem zmiňovaným v bibli došlo, jen asi jinak, než se traduje. Křesťané se s tím dnes bez větších problémů vyrovnávají, hůř už představitelé některých směrů židovské víry. Nehledě na to, že archeology považují za hříšníky, kteří ruší klid mrtvých, většina se jich bojí, že vezmou za své příběhy Starého zákona. Neexistuje kupříkladu jediný důkaz, který by svědčil o tom, že kdy žil nějaký Abrahám. Ohrožena je pak i kapitola o útěku z egyptského zajetí, od níž se odvíjejí další příběhy, tvořící základ židovské teologie. V dobových záznamech je sice několik zmínek o nájezdech Egypťanů do Palestiny, ale o hromadném útěku tisíců lidí ani slovo, jen o dvou otrocích, kteří utekli přes hranice Egypta do Sinaje.¨

Co všechno prozradí střepy?

A v této výbušné atmosféře se šestačtyřicetiletý archeolog Shimon Gibson odhodlal vyrukovat dokonce s knihou, v níž se pokouší dokázat, že objevil jeskyni, ve které působil nejen Jan Křtitel, ale možná i Ježíš. Podzemní prostory objevil v roce 1999 a jeho pozornost hned upoutala kresba na zdi, zobrazující člověka s nádobkou v jedné ruce a s druhou rukou zdviženou do výše, jako by žehnal. Usoudil, že jde o Jana Křitele a rozhodl se v jeskyni kopat. Předpokládal, že na výzkum takové povahy peníze sežene a nemýlil se.

Tzuba - pohled na město

Tzuba. Nenápadné malé městečko (foto: tzuba.co.il)

Obrátil se na Josepha Peeplese z Texasu, který oslovil nejrůznější mecenáše a na vykopávky v Tzubě získal prostředky mimo jiné i od zámožného newyorského bankéře a někdejšího poradce prezidenta Ronalda Reagana Johna Whiteheada. Současně Gibsona seznámil s Jamesem Taborem, profesorem religionistiky na univerzitě v Severní Karolíně, který do Izraele poslal několik svých studentů, aby pomáhali s vykopávkami. Dva z nich, Lee Hutchison a Jeff Poplin, v březnu roku 2000 konečně narazili v rohu jeskyně na keramiku z prvního století našeho letopočtu. Do té doby ve vrstvách, které odkrývali, objevovali kousky nádob ze čtvrtého a pátého století. Gibson dokonce přestal doufat, že se potvrdí jeho teorie a začal snovat další, podle níž jeskyni zřejmě obývali byzantští mniši. Leccos to dokazovalo, ale najednou vyšlo najevo, že v ní před nimi žil i někdo jiný.

Studenti totiž narazili na celou kopu střepů, jejichž stáří Gibson kladl do doby, kdy asi žili Jan a Ježíš. Byly jich tisíce, což přivedlo izraelského archeologa k závěru, že se na místě odehrával nějaký rituál. A o jaký rituál asi šlo v jeskyni s vyobrazením Jana Křtitele? Gibson navíc odkryl zbytky jakési kamenné jímky, která domněnku o rituálu křtění potvrzovala. Říká sice, že v archeologii si člověk nemůže být ničím jistý, ale všechno prý nasvědčuje tomu, že v jeskyni kdysi dávno pobýval Jan Křtitel.

Gibsonovi kolegové jsou skeptičtí, a přestože řada z nich uznává jeho odborné kvality, vyčítají mu, že svůj objev nejprve nepublikoval v odborném tisku. Jen málo těch, kteří jeskyni navštívili, je pak ochotno přijmout jeho hypotézu. „Možná se dohodl s lidmi, že tam natáhne turisty,“ řekl před časem izraelským novinářům archeolog David Amit, který se přitom označil za Gibsonova přítele. „Je to čistá fikce. Tohle nemá s archeologií nic společného,“ dodal Amit. Nicméně, zatím nikdo nedokázal, že jsou to všechno jen dohady. A do té doby nejspíš bude Tzuba, městečko se zhruba 550 obyvateli, poutním místem křesťanů z celého světa.

Tags:

Bez komentáře

Buďte první, kdo tento článek okomentuje.

Vložit komentář