Guadeloupe – ostrov krásných vod

Příboj je tu měkký jako jazyk malého štěněte a každá vlna, která vás olízne, by si zasloužila, abyste se s ní pomazlili. Stejně jako se slůvkem Guadeloupe, což je název, který dal ostrovu jeho objevitel Kryštof Kolumbus. Ale ani původní název by vás nezklamal. Zněl karukera, což znamená ostrov krásných vod.

Ponechme historii historií – koho z turistů, toužících po zapomnění každodenní rutiny, zajímá? Podstatnější je, že ač tento ostrov patří Francii, tak jako Martinik, Réunion a francouzská Guayana, od kontinentální Evropy ho dělí 7000 km. Všechny je s Francií pojí zpěvavý jazyk okořeněný kreolskými výrazy. A také na první pohled viditelná skutečnost, že požívají výhody evropské samosprávy a netouží po samostatnosti. Naopak… Třeba na Guadeloupe nosí místní obyvatelé, s kůži hnědou jak upražené kakaové boby, svítivě bílá trika s číslicí 971. Což je statutární označení jejich zámořského departamentu a vědí to pouze a jen oni.

Téměř schengenský ráj

Pro člověka, který už někdy navštívil módní Kubu či Jamajku, je pobyt na Guadeloupe a přilehlých ostrůvcích pohlazením po duši. Na cestu tam nepotřebuje vízum ani pas, stačí občanka. Na místě se nemusíte o ničem dohadovat, vše má svá pravidla. Počínaje značením silnic v délce 1975 km, na kterých se jezdí vpravo, přes menu v restauraci uvedené s konečnou cenou, až po bufetovou snídani v hotelu, která je vyšperkovaná exotickým ovocem.

Nelze se zbavit dojmu, že jste kdesi na předměstí jihofrancouzského velkoměsta, což potvrzují i okolní zacpané silnice. Dojet po ránu do centra nejznámějšího města Pointe-á-Pitre je stejně psychicky a časově náročné jako přejet z pražských Dejvic do Záběhlic. Rozdíl je jediný! Řidiči na sebe netroubí ani si neprocvičují zásobu nadávek. Jejich heslo je PANY PWOBLEM = žádný problém. Karibský temperament si schovávají na jindy. Třeba na jídelní orgie umocněné šálkem punče, jehož většinu tvoří třtinový rum. Případně na eseré-kolé. Jde o tanec s prvky lambády a natolik erotickými předklony a záklony, že to Evropanky většinou nevydýchají… Není divu, vždyť sloveso „seré“ znamená tisknout se a „kolé“ lepit se. Tenhle tanec je natolik intimní, že byste ho měli tancovat jen s někým, koho milujte, anebo se ho alespoň po posledním taktu chystáte milovat…

Na Guadeloupe a ostatních ostrovech nežije žádné životu nebezpečné zvíře a největší místní predátor je medvídek mýval. Také tam nenarazíte na chudinské slumy a nemusíte se bát o svoji bezpečnost. Ostatně, kdo by chtěl někoho přepadávat v zemi, kde je průměrný plat 1200 eur? Statistiky sice mluví až o 30% nezaměstnanosti, ale nikdo si nahlas nestěžuje. Je to i proto, že si Guadeloupe vyhádal na Francii vyšší sociální dávky a plošné navýšení platů o 200 eur (s argumentem, že když se věci na ostrov musí dovážet, jsou tak dražší). Navíc si všichni obyvatelé přivydělávají načerno v turistickém ruchu. „Koupí si ode mě pán tuhle krásnou růžovou ulitu mušle lambi za deset euro? Nechce madam klobouček z palmového listu? Nebo čerstvou vanilku na pečivo?“ Eura z peněženky vylétávají skoro sama…

Dotyk motylích křídel

Ale abyste to pochopili správně, na Guadeloupe je nejenže za co utrácet, ale budete to dělat dobrovolně a sami. Že jde o ráj na zemi, si uvědomíte už před přistáním v Pointe-á-Pitre, které má deváté nejfrekventovanější letiště Francie. Možná si budete ještě vychutnávat čerstvě křupavý croissant, který nabízí jen Air France, když pohlédnete z okénka. Pod sebou spatříte zeleného motýla, jak se koupe v tyrkysově zbarveném sametu. Rozpíná se na velikosti 1600 kilometrů čtverečních a jeho malé podlouhlé tělíčko představuje mořská úžina Slané řeky (Riviére Salée) s mangrovníkovým porostem.

Motýlí tvar Guadeloupe se skládá ze dvou částí. Západní křídlo má plochu 950 km² a nazývá se Basse-Terre (Dolní země). Vzniklo sopečnou činností a dominuje mu vulkán La Soufriére ve výšce 1464 m n. m. Okolní zelenou plochu pralesa a 20 ha přírodního parku prořezávají jen občasné vodopády. Žádný z turistů by si neměl nechat ujít zastávku u padající vody do stometrové hlubiny v podobě Carbetského vodopádu. A bude- li ještě zavřený po sesuvu půdy po posledních deštích, měl by ocenit alespoň barevné skály u Cascade aux Écrevisses.

Jen zdatní jedinci se mohou vydat na týdenní trek deštným pralesem posetým barevnými orchidejemi, který ústí na druhém konci ostrova na planinách pokrytých vřesem. O pár set metrů níže se tam rozkládá ráj potápěčů nazvaný po průkopníkovi „podmořské turistiky“ Réserve Cousteau. Bující květy korálů, v příboji povlávající gorgonie, barevní korýši, mušle a duhově zbarvené korálové rybky tu Jacques-Yves Cousteau obdivoval už v roce 1955 při natáčení fi lmu Svět ticha.

Východní křídlo Guadeloupe označované jako Grande- Terre (Velká země) s plochou 560 km² je naopak ploché jako deska stolu, neboť ho tvoří vápencový podklad, do kterého vlny vykousaly zátoky připomínající z lodě středověké hradby. Tuto část ostrova pokrývají plantáže banánů a ananasů. A právě odtud prý putoval tento šťavnatý plod poprvé do středověké Evropy. Kolem silnic se vlní i zelená pole cukrové třtiny, se kterou se můžete blíže seznámit, byť už v tekuté podobě, v některé z dvanácti destilérek, doslova „rumérií“. Zdaleka nejlepší rum vyrábějí v palírně Poisson na blízkém ostrůvku Marie-Galante. Jeho značku si zapamatujete už navždy – jde o Pere Labat.

Plážová idyla

Než se vydáte na průzkum ostrova, který se nejlépe absolvuje s autem z půjčovny, je třeba si trochu odpočinout. Lákají k tomu ostatně desítky zdejších pláží. Některé patří k hotelům, ale zákon říká, že musí být přístupné všem. Záleží jen na vaší volbě, kde na ručníku či lehátku zakotvíte. Na ostrově neexistují velké komplexy evokující továrny na turisty, takže je jedno, zda budete ubytováni v soukromí nebo v některém z malých hotýlků.

Objevování může začít třeba u městečka pojmenovaném po svaté Anně, které nabízí takzvané městské pláže. Na východ od něj se rozvaluje karibská kráska – Bois Jolan – se sluncem vyběleným pískem a tyrkysově modrou vodou. Před vlnami příboje ji chrání útes daleko v moři. Svěšené listy palem se pohupují ve větru a nabízejí příjemný úkryt před pražícím karibským sluncem. Na pláži Pointe Tartare ležící u Atlantiku se zase prohánějí kitesurfaři a nejen místní vědí, že se tam chodí rádi opalovat lidé nahoře i dole „bez“.

Městečko Saint Francois na východě Guadeloupe pro změnu charakterizuje minimálně pětihvězdičkový luxus – našli byste tam kasino, golfové hřiště i marínu s milionářskými jachtami. Některé z nich vyplouvají k 10 km dlouhému ostrůvku La Désidare s obřími kaktusy a nezměřitelným množstvím klidu. Žádný div. Tamní leprosárium bylo uzavřené až v roce 1950. Východněji leží výběžek Pointe des Chateaux, který připomíná Bretaň, a to nejen svými pobřežními útesy. Ostatně právě z Bretaně na Guadeloupe připlula nejedna rybářská loď a potomci těchto námořníků mají i dnes bělejší pleť a pomněnkově modré oči. Říká se jim chabin, abyste, dámy, věděly…

Přes hledáček fotoaparátu

Většinu obyvatelstva ale tvoří tmavě zbarvení kreolové, kteří o sobě mluví jako o Antilanech, aby se odlišili od Francouzů. Ale podobně jako oni si užívají všeho, co jim příroda naděluje. Na rozdíl od jiných karibských ostrovů si turistů nevšímají a už vůbec nežebrají. Tedy pokud jim nenabízejí nějakou službu, nebo je nezačnou fotografovat. To nesnášejí! Přesvědčíte se o tom v Pointe-à-Pitre, který je srdcem ostrova. Při procházce uličkami se hlásí Karibik s typickou architekturou, i když betonové budovy vytlačují dřevěné domky jasných barev a nejlepší časy má za sebou i celokovový skelet tržnice Saint Antoine z dílny Gustava Eiffela.

Babky kořenářky, oblečené do kostkovaných šatů nazývaných madras, v ní nabízejí bylinky všech druhů. Dřevěné pultíky se prohýbají také pod nákladem zeleniny, exotického ovoce a květin. Ale stačí zvednout objektiv fotoaparátu a ozve se takový křik, že k ústupu zavelí i sebe zanícenější reportér. Jedinou možností je nakoupit co možná nejvíce věcí a pak požádat o povolení k snímku. Šafrán, vanilku, surové kakao, muškátové oříšky i skořici doplňuje bezpočet lahví s rumem, ve kterém se potápějí kořeny rostlin. Tahle zaručená „tekutá viagra“ zvaná punch d´amour prý udělá chlapa z každého. Postarší turisté vytahují desetieurové bankovky jako na běžícím pásu. Totéž vám budou tvrdit o pár minut později rybáři ukazující na ryby neuvěřitelných barev a tvarů. Kam se hrabou všechna akvária světa, tady si na mořské obyvatele můžete i sáhnout a okusit jejich vůni. Samozřejmě, mnohem lépe voní v nedaleké restauraci.

Kreolská nouble cuisine

Průměrné sedmadvacetistupňové teplo si podá vnitřní klimatizace a chvíli se budete cítit jako doma, než ochutnáte porci pikantní omáčky připravené na každičkém stole. Olejový roztok ukrývá papričky ostřejší než žiletky, které dokáží přebít i unikátní chuť místní kuchyně. Jejím základem je koření colombo – směs koření na bázi kari a samozřejmě suroviny většinou z moře. Je s ním pokrevně spojený i předkrm accrass, byť na to nevypadá. Jde o smažené noky ze sušených tresek – accras de moru či rozemletých krevet (accras des crevettes), které chutnají zvláště v kombinaci se sorbetem z kokosového mléka. A právě tyhle unikátní mixy chutí jsou na ostrově Guadeloupe nejzajímavější a budete na ně vzpomínat dlouho potom, až vyblednete a proměníte se zase v typicky bílého Středoevropana.

OSTROV V KOSTCE:

Guadeloupe je francouzský department o rozloze 1780 km2. Zde a na přilehlých ostrůvcích (Les Saintes, La Désirade, Marie Galante, St. Barthélemy, francouzské části St. Martin) žije 420 000 obyvatel. Ofi ciálním jazykem je francouzština, i když obyvatelé mluví kreolsky. Časový rozdíl je -5 hodin.

JAK SE TAM DOSTAT:

Nejlepší letecké spojení je z Paříže do Pointe-à-Pitre (u Air France zpáteční letenka od 15 000 Kč). Naí ostrovy se dostanete lodí – na Martinik je to 4 hod., na Dominiku 2 hod., na St. Lucii 6 hod. Týdenní dovolená (letecky, s polopenzí) přes cestovní kancelář (např. CKIndalo Space, Campana Tour, Esotravel či Siamtravel) od 35 000 Kč na osobu.

POZNÁVÁNÍ OSTROVA:

Pro individuální turistiku se hodí vypůjčit si auto – ostrov má téměř 2000 km kvalitních silnic. Na letišti sídlí mezinárodní fi rmy Herz či National, ale nižší tarify a kvalitní služby nabízejí i místní autopůjčovny Jumbo Car či JFC. Většině kanceláří stačí český řidičský průkaz. Na ostrůvky náležející ke Guadeloupu se dostanete i s vypůjčeným vozem trajektem.

DOKLADY:

Vzhledem k tomu, že Guadeloupe spadá pod Francii, můžete tam cestovat pouze s platným občanským průkazem. Budete-li mít pas, musí mít platnost nejméně 6 měsíců po návratu, při příletu budete muset ukázat i zpáteční letenku. Žádná příletová, odletová daň nebo variace víza v podobě turistické karty se neplatí, všeobecně používaná měna na Guadeloupe je samozřejmě euro.

POČASÍ:

Guadeloupe má tropické klima, ale velká horka jsou po většinu roku příjemně redukována pasáty. Průměrná teplota vzduchu se pohybuje v rozmezí 22 a 30 ºC, moře má teplotu kolem 27 ºC. Měsíce leden až duben jsou suché, deště přicházejí od července do listopadu.

UBYTOVÁNÍ:

Na ostrově existuje síť menších hotelů všech kategorií, které cizinci nejvíce využívají, ale ubytovat se lze velice slušně i v soukromí a v menších privátních zařízeních nabízejících vždy jen pár pokojů. Málokdo z místních hovoří jinak než francouzsky, domluva je složitá! www.gites-de-france.com

VÍCE INFORMACÍ:

• www.cz.franceguide.com
• www.lesilesdeguadeloupe.com