Tip redakce v Budapešti: Pravice sv. Štěpána

Co určitě nevynechat v maďarské metropoli? Termální lázně, mosty přes Dunaj, budovu parlamentu nebo snad hradní vrch? Podle nás je to tisíc let stará vysušená ruka!

Pravá ruka sv. Štěpána

Za 23 let nastane tisící výročí smrti Štěpána I. Po nejoblíbenějším králi maďarských dějin zůstala jen jeho pravá ruka.

Ten bizarní a skoro až neuvěřitelný příběh končí v kapli Sv. Pravice 1 (Szent Jobb kápolna), kterou najdete vlevo od oltáře novoklasicistní baziliky sv. Štěpána (Szent István Bazilika, www.bazilika.biz, metro Bajcsy Zsilinsky út). Příběh začal v roce 967, kdy se potomkům nomádských dobyvatel odkudsi z nitra Asie narodil syn Vajk. Ti potomci v té době už žili na území dnešního Maďarska, kde pod vlivem původního slovanského obyvatelstva postupně přijali zemědělskou kulturu a křesťanství a tím se zařadili mezi „civilizované“ národy Evropy. „Maďaři“ si začali říkat podle nejvýznamnějšího kmene Megyer. Jejich pohanský panovník Vajk byl v prosinci 1000 pod jménem Štěpán (István) I. korunován prvním uherským králem. Později byl prohlášen za svatého za to, že se v Uhrách zásadním způsobem zasloužil o rozšíření křesťanství. Pro Maďary je Štěpán z dynastie Arpádovců klíčovou historickou postavou a patronem jejich země. Pro Čechy je zajímavé, že ho podle legendy pokřtil náš sv. Vojtěch (Adalbert), poslední Slavníkovec a pražský biskup, který několikrát působil na dvoře Štěpánova otce Gejzy v Ostřihomi.

V nádherném zlatém relikviáři, dnes v kapli, spatříte Štěpánovu mumifikovanou ruku (když vhodíte minci, posvítí vám na ni žárovka). Kde se ta velmi zvláštní památka vzala?

Zlatý relikviář

Zlatý relikviář

Jedna z nejdůležitějších uherských relikvií měla pohnutý osud. Po Štěpánově smrti (1038) a pohřbu v kostele v Székesfehérváru se jeho pravá ruka nerozpadla. Začalo se proto věřit, že má zázračnou sílu, a kdosi ji uřízl. Z kostelní pokladnice ji pak ukradl kněz Mercurius. Když se o tom později doslechl král Ladislav I., knězi odpustil a nařídil Svatou pravici uložit v sedmihradském klášteře Szentjobb (dnešní Saniob u rumunské Oradey). Později se relikvie mnohokrát stěhovala před útočícími Turky a do Uher se vrátila až v roce 1771 díky Marii Terezii. Bývala uložena v Budínském hradě a 2. světovou válku přežila spolu s uherskými korunovačními klenoty v solné jeskyni u Salcburku. V bazilice sv. Štěpána je Svatá pravice umístěna od roku 1950, ale vystavit ji veřejně povolili maďarští komunisté až v srpnu 1987.

Až si sušenou ruku prvního křesťanského krále Maďarů prohlédnete, zvedněte oči vysoko k chrámové klenbě 4, která se stavěla

Zlatý relikviář

Zlatý relikviář

dlouhých čtyřiapadesát let (1851–1905). V roce 1868 se totiž rozestavěný dóm baziliky sv. Štěpána za bouřky zřítil. Katedrála je vysoká 96 metrů, což symbolizuje příchod maďarských kmenů z Asie v roce 896. Prý se do ní naráz vejde 8500 věřících, jenže jak si to ověřit?

Rozhodně nevynechte výstup na Ochoz, který se táhne zvenčí kolem dokola hlavní chrámové lodi. Dá se sem buď vyšplhat po schodech, nebo vyjet výtahem. Až odtud si uvědomíte monumentalitu celé církevní stavby včetně přilehlého náměstí.

Uvnitř hlavního dómu pak spatříte kopii symbolu maďarské státnosti, koruny sv. Štěpána (Szent Korona), kterou byli od 13. století korunováni uherští králové. Originál je uložen v nedaleké budově parlamentu, ale i jeho historie je složitější. Korunu prý v roce 1000 poslal papež Silvestr II. králi Štěpánovi (Vajkovi, který posmrtně přišel o pravici) při příležitosti jeho zvolení králem. Tahle původní maďarská koruna se ale po Štěpánově smrti ztratila a to, co uvidíte dnes, je její pozdější kopie (snad z 12. století, ale je to nejisté). Koruna je navíc složena z částí různého původu i stáří. Všimněte si šikmého kříže, který podle legendy záměrně ohnuli Habsburkové, aby tím symbolicky oslabili sílu odbojných Maďarů. Podle další legendy tento kříž patřil arcibiskupu Metodějovi. Slovenští nacionalisté proto někdy Maďary kritizují, že do své „nejmaďarštější” koruny ukradli památku na Velkomoravskou říši.

Bazilika sv. Štěpána

Bazilika sv. Štěpána Foto: Shutterstock

Svatoštěpánská koruna se hned dvakrát zajímavě vztahuje k Čechám. Na podzim 1304 ji v Budíně Maďarům sebral a odvezl do Prahy předposlední Přemyslovec Václav II. se svým synem Václavem III., neúspěšným uherským králem (vrátili ji až o rok později). V únoru 1440 pak korunu z Visegrádu ukradla Alžběta Lucemburská, která ji chtěla pro svého dosud nenarozeného syna Ladislava Pohrobka (což jí vyšlo – v květnu 1440 byl Ladislav korunován uherským králem jako teprve tříměsíční dítě). Podrobnosti o tom najdete v článku Osudy uherské svatoštěpánské koruny (János Endrődy, www. navychod.cz). Jihozápadně od baziliky sv. Štěpána se táhne slavná ulice Váci. Je to sice předražená, ale živá obchodní zóna, kde můžete domů nakoupit maďarské dárky.

 

Výhled z ochozu katedrály

Výhled z ochozu katedrály

 

 

Travel Digest TIP: Bazilika svatého Štěpána je skvěle vidět z Hradního vrchu na opačném břehu řeky, kde si ji můžete dobře vyfotit třeba z Rybářské bašty. Často tu bývají varhanní koncerty – prostudujte program na nástěnce u vchodu.

Ivan Březina

Foto: Shutterstock, Ivan Březina

Bez komentáře

Buďte první, kdo tento článek okomentuje.

Vložit komentář