Málokdo si dnes dokáže vychutnat samotnou cestu za oceán. Představa, že možná na letišti a v letadle strávíme víc hodin než je třeba, nás děsí. Existuje však i pohodlnější způsob dopravy, který je sám o sobě zážitkem. Řeč je o zaoceánských lodích.Přesněji hlavně o jedné – té největší, která dnes přepravuje pasažéry z Evropy do Ameriky a zpátky. Jmenuje se Queen Mary 2 a představuje vrchol ve své třídě. Dál už se asi opravdu jít nedá (a to nejen co se přepychu týče). Loď, jejíž stavba spolykala úctyhodných 800 milionů dolarů, provozuje oficiálně britská společnost Cunard – jméno, které má mezi rejdaři zvuk už dobrých stopadesát let –, ve skutečnosti ji však vlastní Američané (Carnival Corp.).
Rvačka o Modrou stuhu
Vraťme se teď o několik desítek let zpátky, do dob, kdy lodě představovaly jediný způsob, jak cestovat přes oceán. Do Spojených států odplouvaly lodě nejen z Velké Británie, ale i z Německa, Francie a Itálie. Konkurence byla veliká a nutila rejdařské společnosti, aby postupně vylepšovaly vybavení a služby. Nejdříve se na lodích objevily čítárny a knihovny. Později přibyly koupelny. Zaoceánské parníky se v té době začaly proměňovat v přepychové plovoucí hotely s útulnými kajutami, pohodlnými jídelnami, koncertními a divadelními sály a plesovými síněmi se zrcadlovými stěnami. Na palubách vyrostly fontánky a nádrže s navoněnou vodou obložené bělostnými dlaždičkami a objevily se i tenisové kurty. Vycházely lodní noviny; pro ženy tu byly salóny krásy a pro muže kluby, kuřácké salonky a výčepy s nápoji světových značek.
Ale časem začala i náročnější klientela upřednosťnovat rychlost. Nejrychlejší lodě byly vyznamenávány tak zvanou Modrou stuhou (putovní trofejí), jejímž duchovním otcem nebyl nikdo jiný, než Samuel Cunard. Aby se předešlo sporům, členové poroty ustanovili pravidla, odkdy a kam se má počítat plavba lodě usilující o tuto poctu. Závodění v rychlosti se slibně rozvíjelo…
Na přelomu století vyhrávaly v závodech o Modrou stuhu německé parníky společnosti Norddeutscher Lloyd a Hamburg-Amerika Line. To těžce nesli největší britští rejdaři – Cunard a společnost White Star Line. Roku 1904 konečně zvítězila nová anglická loď Lusitania a po ní převzala Modrou stuhu Mauretania. Obě lodi patřily Cunardovi. White Star Line nechtěla zůstat pozadu, objednala v belfastské loděnici Harland & Wolf parníky Olympic a Titanic a jak to skončilo asi nemusíme dodávat (snad jen to, že při oné neslavně proslulé katastrofě zahynulo přes 1500 lidí).
Zájem o Modrou stuhu opadl. Když v roce 1936 zvítězila Cunardova Queen Mary (předchůdkyně té dnešní), odmítlo vedení společnosti přijmout na palubu putovní stříbrné sousoší, které pro vítězné lodě zakoupil zámožný Brit R. K. Hales. Queen Mary tehdy zvládla plavbu přes Atlantik za čtyři dny a 12 hodin (pro srovnání – v roce 1819 jste na palubě parníku Savannah strávili cestou z Ameriky nebo zpátky téměř 29 dní).
Letadlo? Zlatá loď
Tolik stručně z historie. Dodejme ještě, že s rozvojem letecké dopravy zájem o lodě postupně opadal. Logicky – čím dál přednější bylo zvládnout cestu přes Atlantik co nejrychleji. Zdálo se, že odzvonilo jedné éře a že se z někdejších lodních expresů stanou jen výletní parníky.
Jenže lodě krizi ustály. Pravda, jednu dobu jste na palubě potkávali takřka výhradně penzisty (kteří se létat báli), ale postupem času začali kouzlo lodní dopravy znovu objevovat i mladší pasažéři. A platí to i dnes. Na palubě totiž můžete pracovat (v dnešní době funguje technika všude), sportovat, odpočívat v masážních salonech a lázních a přitom jste vlastně na cestě. To vám žádný jiný způsob dopravy neumožní. Faktem je, že místo několika hodin cestujete tři dny, ale nemusíte se prodírat davy lidí na letišti, podstupovat složité procedury spojené s odbavením a v neposlední řadě čekat na to, jestli letadlo vůbec vzlétne (třeba kvůli nepříznivému počasí; odlet může být odložen i o den, a tak se klidně může stát, že letem získáte ve srovnání s lodí jen den či dva).
Cesty lodí přes oceán dnes obstarávají čtyři druhy přepravců (podle úrovně služeb a výše cen). Nejvyšší kategorií je tzv. De luxe. Ceny za osobu se pohybují řádově od 400 do 900 dolarů za den. Většina z těch, kteří si to mohou dovolit, si plavbu chce vychutnat, a proto se loďmi tohoto typu plavíte týden a déle. Užijete si, ale něco vás to bude stát – viz např. lodě společností Seabourn Cruise Line nebo Silverseas Cruises. Další kategorií jsou tzv. Premium Cruise Lines aneb luxus za rozumnější cenu. Za osobu a den zaplatíte od 250 do 450 dolarů. Nutno podotknout, že v této kategorii bývá kvalita služeb dost rozdílná (existuje tu i větší nabídka), je proto dobré zjistit si předem co nejvíc. Plavba trvá v průměru týden a typickými pasažéry bývají penzisté. Patří sem společnosti jako Cunard Lines nebo Hapag-Lloyd Cruise Lines.
Další kategorií jsou tzv. Mass Market Cruise Lines aneb zlatý střed. Za osobu a den zaplatíte od 150 do 300 dolarů a plavit se budete od tří do deseti dnů. Lodě bývají větší než je průměr v luxusních kategoriích a nabízejí pestřejší vyžití (najdete tu např. i umělé lezecké stěny, tobogány atp.). Kvalita služeb je většinou velmi dobrá, jen se musíte smířit s tím, že s vámi na palubě bude dalších až 3000 lidí. Do této třídy spadají lodě společností Carnival Cruise Lines, Costa Cruises, Delta Queen Steamboat Company nebo Fred Olsen Cruise Lines. Nejnižší kategorií jsou tzv. Budget Lines. Za osobu a den zaplatíte maximálně 150 dolarů – což ale neznamená, že se budete muset nějak uskrovnit. Většina lidí, kteří volí tento typ lodí, se plaví poprvé v životě (a málokdo z nich bývá nespokojen). Lodě bývají menší a starší, ale kvalitní. Patří sem společnosti jako Thomson Cruises, Island Cruises či Louis Cruise Lines.
A co vám nabízí to nejlepší, co je dnes na vlnách Atlantiku k mání? Připravte se na to, že za noc na Queen Mary 2 dáte přinejmenším 850 dolarů. A vezměte na vědomí, že je vyžadován společenský oděv. Patří to zkrátka k tradici. A teď stručně k tomu, co (mimo jiné) najdete na palubě:
- sportovní areál, pět bazénů (jeden z nich na horní palubě se zatahovací střechou ze skla), masážní salony a lázně
- obchody, kasino, kino a divadlo
- galerii a v ní sbírku děl za téměř pět milionů dolarů
- knihovnu, která čítá přes šest tisíc svazků
Pro ty, kteří si chtějí užít maximálního přepychu, je tu paket zvaný „Ultimate QM2 Vacation“ za 199 700 dolarů. Zahrnuje dvě noci v New Yorku, čtyři noci v královském apartmá lodi (tzv. Grand Duplex), dvě noci v Londýně a cestu privátním letadlem zpět domů (v tomto případě myšleno do USA). Abychom nezapomněli – v ceně jsou ještě snídaně.