Ostrava v Patagonii? Opravdu – ale je to kopec

Patagonie je zvláštní kout země. Nehostinný, a přesto si každého získá. I Indiáni, kteří sem přišli kdysi dávno ze severu, to tu bránili seč mohli.

Patagonie - Torres del Paine

Národní park Torres del Paine na podzim (foto: autor)

A dlouho se jim to i dařilo, alespoň na chilské straně hranic. Přistěhovalci se sem hrnuli z celé Evropy – nejvíc z Anglie, Skotska a Chorvatska –, ale museli se mít před domorodci na pozoru. Území se stalo definitivní součástí Chile až v roce 1843. Původních obyvatel tu už v té době žilo pomálu. Mezi nejzajímavější domorodé kmeny patřili Indiáni Selk´nam, které se s velkou vervou pokoušeli obrátit na křesťanskou víru salesiáni. V Punta Arenas, které je správním centrem chilské Patagonie (jinak regionu zvaného Magallanes), si o Selk´nam můžete udělat jakýs takýs obrázek dík expozici v Museo Regional Salesiano. Nejcennější jsou fotografie, které zachycují polonahé muže a ženy menšího vzrůstu, jak vyrážejí na lov nebo jen tak posedávají u ohně u malých chýší.

Patagonie - Punta Arenas

Punta Arenas. Metropole chilského regionu Magallanes (foto: autor)

Z Punta Arenas pokračuje většina lidí do Puerto Natales a odtamtud do národního parku Torres del Paine. Cesta vede nekonečnými pláněmi, na nich se pasou stáda ovcí nebo dobytka. Ovce sem zavlekli koncem devatenáctého století Britové z Falklandských ostrovů. Bylo jich prý něco kolem tří set (ovcí, ne Britů), ale za pouhých několik let se jich už tady páslo přes dva miliony. Podstatná část patřila rodině Braun-Menéndez, která tu vlastnila kde co.

Občas na cestě narazíte i na zdejšího pštrosa, kterému říkají ňandu, nebo na vicuňu či lamu guanaco. A když už je řeč o zvířatech, zdejší pobřeží je letním bytem pro celou řadu ptáků – hlavně tučňáků – a mořských savců.

Patagonie - Torres del Paine

Ještě jednou Torres del Paine. Masiv zvaný Cuernos (foto: autor)

Národní park Torres del Paine patří na seznam chráněných rezervací UNESCO. Ročně jej navštíví desítky tisíc lidí z celého světa a většina z nich tu stráví víc než jeden den. Češi objeví mezi názvy zdejších vrcholů jedno povědomé jméno – Ostrava (tyčí se do výšky 1566 metrů nad ledovcem Grey). Mezi těmi, kteří kdysi park mapovali a hledali jména pro zdejší hory, řeky a údolí, byl zřejmě někdo, kdo se buď v Ostravě narodil, nebo komu prostě jen hornická metropole přirostla k srdci.

STRUČNÁ FAKTA

Chilská Patagonie je součástí tzv. regionu Magallanes, jehož správním centrem je město Punta Arenas. Z metropole Santiaga de Chile sem každý den létá Lan Chile. Za zpáteční letenku zaplatíte minimálně 250 dolarů. Puerto Natales leží zhruba 250 kilometrů severně od Punta Arenas a národní park Torres del Paine ještě dalších zhruba 120 kilometrů týmž směrem. Za vstup zaplatíte 20 dolarů. Spát můžete v kempech nebo v tzv. posadas (za cca 30 dolarů; najdete tu sprchy a dokonce se tu vaří).

Tip: Máte-li v Chile víc času, vyplatí se vám cestou zpátky letět jen do Puerto Montt, které leží na půli cesty mezi Santiagem a Punta Arenas. Zdejší kraj – plný jezer a sopek – proslul mimo jiné výtečnou kuchyní (curanto apod.).

Bez komentáře

Buďte první, kdo tento článek okomentuje.

Vložit komentář