Připravili jsme pro vás seriál o sedmi starověkých divech světa. Rádi bychom je oprášili a připomněli vám, kde je najdete — přesněji kde byste je našli, protože většina z nich už neexistuje a ožívá jen v našich představách.
Kdysi dávno je ale obdivoval celý starověký svět a s nimi i zem a kulturu, která jim dala vzniknout. Jak jsou na tom ony země dnes? Patří pořád k nejvyspělejším státům světa? V dobách, kdy Evropané žili v jeskyních a rozbíjeli si hlavy kamennými sekerami, byl už Egypt zemí s výstavními paláci a chrámy, s pevnou státní organizací, vědecky podloženou astronomií a medicínou. Co dnes?
Všechno na světě má strach z času, ale čas má strach z pyramid (arabské přísloví)
Za prvním divem světa se vypravíme do Egypta, konkrétně na tak zvané pyramidové pole do Gízy poblíž Káhiry. Pyramid je v Egyptě asi osmdesát. Kdysi dávno jich bylo mnohem víc, ale některé podlehly zubu času a jiné zmizely pod nánosem všudypřítomného písku. Za nejstarší z těch, které se zachovaly do dnešních časů, je považována Džosérova „stupňovitá“ pyramida u Sakkáry, která tu podle archeologů stojí už téměř pět tisíciletí (její stáří je odhadováno na 4600 až 4800 let). Tou největší a současně tou, která bývá nejčastěji zmiňována v souvislosti s prvním divem světa, je ale Chufevova pyramida (nebo-li Cheopsova). Je asi o sto let mladší než Džosérova, ale ve všem ji překonává. Najdete ji právě na pyramidovém poli u Gízy.
Chufevova pyramida je vysoká 137,3 metru – je mnohem vyšší než katedrála Svatého Víta v Praze nebo Svatopetrský chrám v Římě. Původně byla ještě asi tak o deset metrů vyšší, její špička ale neznámo kdy zmizela. Zůstala po ní plošina, na které bylo za druhé světové války britské protiletecké pozorovací stanoviště. Pyramida stojí na pozemku o rozloze pěti a půl hektaru – ani v dobách největší slávy kterékoliv evropské říše neměl panovník palác, který by se jí mohl rovnat. Menší jsou Buckinghamský palác v Londýně, Versailles u Paříže, bývalý carův zimní palác v Petrohradě i Escorial v Madridu. Na stavbu Chufevovy pyramidy bylo podle odhadů spotřebováno asi 2 250 000 kamenných kvádrů o váze zhruba dvou a půl tuny.
Dějiny Egypta se uzavřely v době, kdy se pokládaly základy evropské kultury. Po zániku římské říše Egypt pomalu ale jistě z povědomí lidí vyprchal. Po celý středověk se o něm vědělo jen to, co se psalo v bibli – pro většinu Evropanů to byla jen daleká a záhadná země, kde kdysi věznili Mojžíše. Později do Egypta vpadli křižáci, ale neudrželi se tam dlouho. Od té doby Egypt navštěvovali jen cestovatelé – mezi nimi i Češi Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (1490), Martin Kabátník z Litomyšle (1492) a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1598).
V šestnáctém století se Egypt stal součástí rozpínající se Otomanské (turecké) říše, pak se na nějakou dobu osamostatnil, aby jej nakonec uzurpovali Britové (v roce 1914). Už o osm let později ale znovu získal samostatnost, přestože zem dál neoficiálně ovládali Britové. Titíž Britové vedli vykopávky a titiž Britové rovněž ze země vyvezli spoustu památek (nejen oni, samozřejmě, vyváželi i Němci a Američané). Jedno se však sluší podotknout – až do té doby se pyramidy a hrobky v Egyptě vykrádaly, takže by vlastně Egypťané měli být Britům vděční, protože v první řadě bohatě zásobili Egyptské muzeum v Káhiře (za všechny jmenujme alespoň Howarda Cartera, objevitele hrobky krále Tutanchamona). V muzeu jsou dnes po dlouhých patnácti letech znovu k vidění mumie jedenácti králů a královen, kteří v Egyptě vládli v letech 1552 až 1069 před Kristem – předchozí vedení muzea se řídilo striktně islámem, který zakazuje vystavování mrtvých.
STRUČNÁ FAKTA
Před několika desítkami let, kdy ještě Gíza nebyla součástí Káhiry, se k pyramidám jezdívalo starožitnou tramvají. Dnes k ní vede asfaltová silnice lemovaná alejí palem a po ní jezdí autobusy. Na místo vás doveze autobus číslo 355 za 15 centů. Za vstup do areálu se platí 3,50 dolaru (za fotoaparát připlatíte dalších 1,50 a za kameru 15 dolarů). V Egyptském muzeu v Káhiře je k vidění více než 120 000 artefaktů. Za vstup zaplatíte 3,50 dolaru (za videokameru dalších 15 dolarů). Otevřeno je každý den od 9 do 18:45 hodin.
Užitečné odkazy
www.egyptianmuseum.gov.eg – stránky Egyptského muzea v Káhiře; najdete na nich aktuální informace i fotografie