Za sedmi divy světa: Zahrady královny Semiramis

Za druhým divem starověkého světa se vypravíme na Arabský poloostrov. Zemi, do níž máme namířeno, ale momentálně není radno navštěvovat — hádáte správně, je to Irák. Tady kdysi stával Babylón a v něm „visuté zahrady královny Semiramis“.Tenhle kus Země má bohatou historii, podobně jako Egypt. Řekové jej překřtili na Mezopotámii, což v překladu značí „meziříčí“, tj. země mezi řekami Eufratem a Tigridem. Ty se kdysi dávno do moře vlévaly každá jinde, protože moře zasahovalo asi o 100 kilometrů hlouběji do pevniny. Zříceniny jednoho z nejstarších měst na světě – Uru, kde se podle bible narodil praotec Abrahám – byly objeveny ve vnitrozemí, z nalezených nápisů však víme, že to byl kdysi přístav. Eufrat a Tigris se dnes slévají a ústí do moře jako veletok Šatt el-Arab.

Babylon 2003

Takhle to v Babylóně vypadalo před třemi lety – vládli tu vojáci (foto: US Army)

I Mezopotámie upadla podobně jako Egypt v zapomnění. V době, kdy Babylón navštívil řecký historik Hérodotos (kolem šestého století před naším letopočtem), bylo město už jen památníkem někdejší slávy a moci. Sto let před tím skončila éra tak zvané novobabylónské říše a zemi ovládli Peršané. O několik staletí dřív býval Babylón výstavní metropolí mocné starobabylónské říše, která byla nástupkyní ještě mnohem staršího akkadského impéria (krále Sargona).

Pro Evropany byl tenhle kout světa dlouho nepřístupný (a platí to i dnes) – odvážilo se do něj ještě méně cestovatelů než do Egypta. Počínaje devatenáctým stoletím tu ale začali provádět systematičtější vykopávky a našli celá města, která byla světu skryta po dlouhá tisíciletí.

Z písemných pramenů, či přesněji z hliněných tabulek, víme, že největší slávě se Babylón těšil na přelomu sedmého a šestého století před Kristem – říši tehdy vládl král Nabukadnesar II a v Babylóně žilo přes milión lidí (starověký svět městu přezdíval „pupek světa“). Od té doby to šlo s Babylónem s kopce. Upadal – v sedmém století našeho letopočtu se stal součástí říše bagdádských kalifů, pak se jej zmocnili Mongolové a po nich Turci. Někdejší „ráj na Zemi“ se změnil v písečnou poušť, zavodňovací kanály v doupata šakalů a potomci budovatelů nejstarších měst světa v kočovníky. Turecké panství nad Mezopotámií skončilo roku 1914, kdy do ní vtáhla britská okupační armáda. V roce 1921 tu pak vznikl stát Irák.

Semiramis

Babylón na rytině z 19. století

Ve starověkém Babylóně bychom našli divů hned několik – skutečně tu stávala ona věž, o které se zmiňuje bible (podobné věže se stavěly v každém mezopotámském městě, říkalo se jim zikkuraty) a za div světa by se dala považovat i velkolepá tzv. Mardukova cesta, jejíž rekonstruovaná část je dnes k vidění v Pergamon Muzeu v Berlíně. Největší pozornosti a obdivu se ale těšily visuté zahrady Semiramidiny.

Až do počátku dvacátého století se přitom mělo za to, že jde o pouhou fantazii. Zahrady objevil Brit Robert Koldewey (respektive to, co z nich zbylo). Zpočátku tomu sám nevěřil, ale když to, co našel, srovnal s dobovými popisy, zjistil, že visuté zahrady skutečně existovaly. A protože se do Babylónu jen tak nevypravíme, ale i proto, že z někdejšího divu světa zbyly jen základy, musíme se spokojit s popisem historika Strabóna: „Zahrada tvoří čtverec a každá jeho strana měří čtyři plethra (asi 120 metrů). Drží se na klenbách spočívajících na podstavcích z kvádrů, postavených na sebe jako kostky. Podstavce jsou naplněny hlínou, takže v nich mohou růst i největší stromy. Zhotoveny jsou z pálených cihel spojených asfaltem; asfaltem jsou zality i oblouky a pilíře z kamenných kvádrů. Nejvyšší plošina má stupňovité terasy a na těchto terasách jsou spirálová čerpadla, jimiž určení dělníci neustále čerpají vodu z Eufratu“.

Užitečné odkazy

http://coolmaps.7wonders.googlepages.com/ancientwonders.html – na těchto stránkách najdete mapy míst, kde stávaly starověké divy světa

www.new7wonders.com – na téhle adrese můžete vybírat a volit sedm divů současného světa

Bez komentáře

Buďte první, kdo tento článek okomentuje.

Vložit komentář