Za sedmi divy světa: Artemidin chrám v Efesu

Tak schválně – víte kde leží, nebo přesněji řečeno ležel starověký Efes? Stejně jako Trója v Malé Asii – na území dnešního Turecka. Kdysi dávno se tu usazovali Řekové a postavili tu „chrám, nad nějž jiný nebylo“.

Efes

Tak takhle to v Efesu vypadá dnes (foto: Wikipedia)

Efes býval hlavním městem řecké Iónie a později římské Asie. Dnes je to nejspíš největší pole antických zřícenin na světě. Najdete tu mimo jiné zbytky starověké silnice s dosud stojícími mosty – po ní se kdysi odvážely sloupy z chrámu pohanské bohyně Artemidy k výzdobě křesťanského chrámu Boží moudrosti a pozdější mešity Aja Sofia v Cařihradě.

Dějiny Efesu se podle řecké tradice započaly psát „krátce po trojské válce“, to znamená někdy ve 12. století před naším letopočtem. Stejně jako Efes založili Řekové v Malé Asii řadu dalších měst, mezi nimi Milét, Halikarnass, Knidos a někdy kolem roku 1000 před naším letopočtem i přístav Smyrnu. Efes byl původně královstvím a vládl v něm rod, který odvozoval svůj původ od bájného Androkla. Poslední král byl zbaven moci asi v polovině sedmého století před naším letopočtem.

Artemis

Musela to být velkolepá stavba… (foto: Wikipedia)

Město se rychle rozrůstalo – jeho střed tvořil tři čtvrtě kilometru dlouhý a půl kilometru široký námořní přístav. Jako každé řecké město měl náměstí, jenže tady bylo vydlážděno mramorem. Bylo tu divadlo (jeho kapacita byla 25 000 diváků), tak zvaný odeon s dokonalou akustikou pro hudební vystoupení, stadion s nádhernými bronzovými metami, gymnázia a palaistry (zařízení, která sloužila sportu). Nad městem se pak tyčila akropole a její dominantou byl Artemidin chrám – vrchol tehdejšího architektonického a sochařského umění.

Chrám stával asi tři kilometry od severovýchodní brány města. Byl jakýmsi státem ve státě – vládlo mu kolegium kněží a jeho území bylo nedoktnutelné a neutrální; kdo naň vstoupil beze zbraně v ruce, měl právo na nezpochybnitelný azyl.

Chrám prý stavěli Kréťané – Chersifron z Knóssu a jeho syn Metagen. Jediná zpráva, která se o těch dvou zachovala do dnešních časů je, že „podle jejich plánů byl postaven chrám, který představoval novou epochu ve stavebnictví a stal se divem světa“. Byl sto deset metrů dlouhý a pětapadesát metrů široký. Jeho průčelí zdobilo dvakrát osm sloupů, vysokých úctyhodných 18 metrů. Celkem v chrámu bylo 125 sloupů, ale ne vápencových, nýbrž mramorových. Šestadvacet z nich bylo nad patkami vyzdobeno téměř dvoumetrovými reliéfy, což bylo v té době nevídané.

Na chrámovém štítu ve výšce 25 metrů bylo obří mramorové sousoší, které nejspíš (podle dobových pramenů) představovalo bohyni Artemidu s lukem a jelenem uprostřed družiny nymf. Na rozích střechy byli čtyři mramoroví býci v nadživotní velikosti. V samém srdci chrámu, v tzv. celle, stál oltář s cedrovou sochou bohyně.

Stavba chrámu trvala 120 let. V roce 356 před naším letopočtem byl chrám zapálen a z následků požáru už se nikdy docela nevzpamatoval. V pozdější době jej rozebrali nejprve křesťané a po nich Turci na stavební materiál.

STRUČNÁ FAKTA:

Efes leží poblíž přístavu Izmir (někdejší řecká Smyrna). Nejsnazší je letět přímo do Izmiru – například jedním z mnoha charterů z Německa. Část kdysi slavného města Efes dnes zabírá malá turecká vesnice Ayasaluk.

Užitečné odkazy:

1 Comment

  1. Kruh napsal:

    Páni!!! krutě ty!!!

Vložit komentář