Za čtvrtým divem starověkého světa se vypravíme do Řecka. I tam je momentálně příjemnější klima než u nás. Naším cílem je Olympie — město, v němž kdysi stávala obří socha boha Dia.
Když už budete mít cestu do Řecka, určitě se zastavte v Aténách. Na podzim tu nevládnou vedra, je proto jako stvořený pro prohlídku města, zvláště pak Akropole. Proslulá památka má magickou atmosféru, leckoho však překvapí tím, jak je ve skutečnosti malá – z jednoho konce na druhý ji lze projít za nějakých deset až patnáct minut.
Někdejší slávu starověkých Atén připomínají čtyři mramorové stavby – Propylaje aneb monumentální vstupní brána se sloupy v dórském slohu, chrám Athény Níké, Erechtheion (skupina svatyň) a Parthenón alias chrám bohyně Athény. Posledně jmenovaná svatyně je dominantou Akropole – na délku měří téměř 70 a na šířku 30 metrů. Postavili ji sami Atéňané (na stavbě směl pracovat jen omezený počet otroků) a její výzdobu obstarali přední aténští umělci, přičemž prim mezi nimi hrál sochař Feidiás.
Olympie, do které máme namířeno, leží na opačném konci Peloponéského poloostrova (na západě). Tady kdysi započala tradice největšího novodobého sportovního svátku – olympijských her. Trvala něco přes tisíc let a během her se, jak známo, neválčilo.
Olympiády hrály v životě starověkého Řecka tak významnou roli, že se podle nich datovaly historické události – zmiňovalo se pořadí her a jejich vítěz; mluvilo se tak například o „první olympiádě, na které zvítězil v běhu Koroibos z Élidy“.
O tom, kdo založil Olympii a tamnější hry, nás podrobně a barvitě informují mýty a legendy. Podle nejrozšířenější verze je založil bájný hrdina Héraklés. Podle jiné pověsti legendární Argonauti po návratu z Kolchidy (kde, jak praví pověst, ukořistili zlaté rouno). Ale kdo ví, jak to bylo ve skutečnosti…
Feidiova socha stávala v Diově chrámu. Jak vypadala, se dnes můžeme jen dohadovat – existuje však spousta materiálu, z něhož se dá těžit (popisy očitých svědků nebo vyobrazení na élidských mincích). První, co každého ohromilo, byla její velikost. Mnozí autoři mluví o tom, že byla vysoká zhruba dvanáct a půl metru (podle nejnižších údajů měřila bez podstavce zhruba devět metrů).
„Je tak vysoká, že ačkoli chrám má úctyhodnou výšku, přece máme dojem, jako by se tu umělec prohřešil proti správným proporcím, protože sedící Zeus, jak jej vytvořil, dosahoval až ke stropu, takže kdyby chtěl z trůnu vstát, bylo by nutné odnést střechu,“ cituje historik Vojtěch Zamarovský svého starověkého kolegu Strabóna.
Druhá věc, která každého upoutala, byla výzdoba sochy – Diovo roucho a vlasy byly ze zlata, nezakryté části těla ze slonoviny, trůn z cedrového dřeva vykládaného ebenem a slonovinou. „Za tím účelem příroda stvořila slony,“ napsal Filón, „aby Feidiás dal useknutým klům těchto velkých zvířat tvar rukou, a Afrika poskytla svými stády slonů hojnost materiálu pro toto dílo…“
Socha z chrámu zmizela v době, kdy se Řecko stalo součástí Východořímské říše – tehdejší císař Theodosius II nechal tuto „pohanskou modlu“ odvézt do Konstantinopole (dnešního Istanbulu), kde se pak, prý po požáru roku 475, beze stopy ztratila.
STRUČNÁ FAKTA:
Do Atén létají z Prahy ČSA, Lufthansa, Alitalia, Austrian nebo Swiss Airlines. Zpáteční letenku pořídíte nejlevněji za 3000 korun. Do Olympie se dá pokračovat autobusem – jezdí jich pět denně a odjíždějí ze stanice Peloponnese (cesta vás přijde na cca 20 eur). Další možností je jet vlakem do Pyrgosu a tam přestoupit na spoj do Olympie (připravte se však na to, že se vlak vleče).
Užitečné odkazy:
- coolmaps.7wonders.googlepages.com/ancientwonders.html – na těchto stránkách najdete mapy míst, kde stávaly starověké divy světa
- www.new7wonders.com – na téhle adrese můžete vybírat a volit sedm divů současného světa
