Šestým divem starověkého světa byl rhodský kolos. Měděná socha řeckého boha slunce Hélia byla prý vysoká 35 až 40 metrů. Rhoďané občas mluví o tom, že ji nechají znovu vztyčit – problém ovšem je, že se přesně neví, jak vlastně socha vypadala.
Z antického Rhodu se dodnes zachovalo poměrně málo: na akropoli pozůstatky Diova a Apollónova chrámu, stadionu a divadla, gymnázia a tzv. řečniště a u přístavu najdete nevelké zbytky Afrodítiny a Dionýsovy svatyně. Ale ve stínu slávy někdejšího antického Rhodu vzniklo nové město, středověké, které se ještě mnohem později rozrostlo v moderní metropoli. Město má své kouzlo – při pohledu z moře jako byste se octli kdesi v Itálii, v uličkách Rhodu pak narazíte na místa, která mají romantickou atmosféru španělských měst Málagy či Granady, nebo orientální půvab Damašku. Střed dnešního Rhodu tvoří obří hrad, lemovaný pásy promenádních parků. Jeho nádvoří je plné staletých budov, nad nimiž se tyčí kupole byzantských chrámů a mešit.
Kolos stával v přístavu poblíž dnešní pevnosti svatého Mikuláše. Ve starověku se soše přezdívalo „slunce postavené proti slunci“. Vytvořil ji sochař Charés z Lindu, o kterém spolehlivě víme jen to, že žil ve 4.- 3. století před naším letopočtem a že byl autorem velké sochy Hérakla, kterou přivezl konzul Lentulus do Říma a postavil na Kapitolu. Víme i to, že se učil u dvorního sochaře Alexandra Velikého. Zakázkou jej pověřila tehdejší vláda ostrova (Rhodos se v té době těšil nezávislosti) s tím, aby vytvořil sochu takových rozměrů, která by „převyšovala všechny ostatní“.
Sochu popisují desítky antických spisovatelů a historiků, ale všichni přiznávají, že ji nikdy neviděli stát. Za nejvíce věrohodný bývá považován popis, který zanechal Filón. Kolos měl podle něj podobu „volně stojící mužské postavy“ a stál na podstavci z „běloskvoucího mramoru“, do něhož byly kvůli stabilitě zapuštěny dolní části chodidel, a to tak vysoké, že už „samy o sobě převyšovaly jiné sochy“. Ve vzpažené ruce držela prý socha pochodeň, která se dala zapálit, takže Helios sloužil zároveň i jako maják.
A jak byla socha postavena? Cháres prý nejprve „odlil a postavil Kolosu nohy“, pak kus po kusu odléval ostatní části těla a „spojoval je s těmi částmi, které už stály“. Vznikající dílo „obkládal kolem dokola nesmírným množstvím země a písku, ukrývaje ukončenou část sochy zemí, a kolem dal navršit kameny, aby držely dílo pohromadě“. Postupoval tedy jako při normálním odlévání sochy nebo zvonu – jen s tím rozdílem, že místo zapuštění formy do země vršil zemi kolem formy. Antické prameny nás celkem jednoznačně informují, že Rhoďané dali Kolos postavit z válečné kořisti – z prodeje zbraní a materiálu z obléhacích strojů, které na ostrově zanechal makedonský král Démétrios.
Socha na Rhodu stála nějakých padesát let, pak padla za oběť zemětřesení. „I ležící byl kolos ještě zázrakem,“ napsal Říman Plinius. A Strabón k tomu dodal: „Rhoďané už ho pak pro nějakou věštbu nepostavili“. V pozdějším věku se socha nenávratně ztratila, takže se o její skutečné velikosti a podobě můžeme jen dohadovat.
STRUČNÁ FAKTA:
Ostrov Rhodos leží ve Středozemním moři, zhruba na půli cesty mezi Krétou a pobřežím Malé Asie (Tureckem). Na Rhodos se můžete vypravit s nějakou z mnoha cestovních kanceláří nebo vyrazit sami – nejlepší je využít charterových letů ze sousedního Německa nebo Rakouska. Z Prahy můžete letět s Alitalií, Austrian nebo s Lufthansou – zpáteční letenka vás přijde zhruba na 7000 korun.
Užitečné odkazy:
- coolmaps.7wonders.googlepages.com/ancientwonders.html – na těchto stránkách najdete mapy míst, kde stávaly starověké divy světa
- www.new7wonders.com – na téhle adrese můžete vybírat a volit sedm divů současného světa
