Hledáte kiwiho? Vypravte se na Stewartův ostrov

Tvrzení, že na Novém Zélandu najdete divočinu, přestává platit. Asi nejvíc je to patrné na Severním ostrově. Dík Queenstownu – centru adrenalinových sportů – to už ale neplatí ani o Jižním ostrově. Naštěstí se to zatím nedá říct o Stewartově ostrově.

Stewart Island - Cestou na Maori Beach

Cestou na Maori Beach (foto: autor)

Na tenhle malý kousek země se tak trochu zapomíná. Když se mluví o Zélandu, zmiňují se zpravidla jen dva ostrovy – Severní a Jižní. Ono není divu, na Stewartově ostrově totiž po většinu roku vydatně prší, a tak se tam nikdo nehrne. Najdete tu všeho všudy jediné město (Oban). No město, spíš několik málo domků vystavěných kolem přístavu. Co sem tedy lidi táhne? Právě fakt, že jde o místo, kterému se zatím civilizace vyhýbá, a – ovšemže – i skutečnost, že tu můžete narazit na kiwiho. Nelétavý pták s dlouhým úzkým zobákem žil kdysi na celém území Zélandu, ale lidé a hlavně oposum (šelma podobná mývalovi, kterou sem kdysi dovezli z Austrálie) jej postupně vyhubili.

Dalším faktem, který spoustu lidí od cesty na Stewartův ostrov odradí, je záliv Foveaux Strait. Dostat se přes něj můžete dvěma způsoby – buď malým letadlem, nebo trajektem. Ani v jednom případě není cesta nijak zvlášť příjemná, přestože netrvá dlouho. Budete-li se chtít přesto na Stewartův ostrov vypravit, zvolte raději letadlo. V zálivu totiž po většinu roku silně fouká, a tak není neobvyklé, že katamaran, na kterém se plavíte, zdolává po celou cestu až několikametrové vlny.

Návštěva ostrova však stojí za krátké utrpení. Pokud chcete vidět kiwiho a nechce se vám absolvovat celý velký okruh po ostrově (na týden a déle), doporučujeme vám dojít nebo se nechat dopravit na pláže Mason Bay na západním pobřeží ostrova. Jednou z možností, jak se tam dostat, je letět přímo z Invercargillu (můžete si vybrat, kde chcete, aby pilot přistál – buď v Obanu nebo například na Mason Bay). Odtamtud pak zpátky do Obanu dojdete za dva nebo tři dny.

Stewart Island - Řetěz

Ostrov poutá k Zélandu řetěz… pravda, je to jen skulptura (foto: autor)

Další variantou je absolvovat tak zvaný malý okruh ostrovem (říká se mu Rakiura Track a patří mezi devět prestižních výšlapů označovaných jako Great Walks). I malý okruh je na tři dny. Šance, že cestou narazíte na kiwiho, je sice menší, protože se tu pohybuje relativně víc lidí (relativně; znamená to, že během dne narazíte tak na jednoho či dva), ale existuje. Těch sympaticky neohrabaných nelétavců tu ve volné přírodě žije kolem 200 tisíc. Faktem je, že na „lov“ vyrážejí hlavně v noci, běžně jsou ale k vidění i za dne. Pokud by se vám to přece jen nepoštěstilo, můžete se po návratu do Obanu obrátit na společnost Bravo Adventure Cruises, jejíž průvodci vědí kdy a kam jít.

Ale i kdybyste nakonec kiwiho neviděli, na Stewartův ostrov jen tak nezapomenete. „Pršívá tu často, to je fakt,“ řekla mi jedna ze strážkyň národního parku, který tu novozélandská vláda vyhlásila teprve v roce 2000. „Lidi si tu na to dost často stěžují. Ale já jim na to pokaždé řeknu – Co chcete? Jste přece v deštném pralese. Jak by mohl deštný prales existovat bez deště?“

STRUČNÁ FAKTA:

Na Stewartův ostrov vás letecky dopraví společnost Stewart Island Flights z Invercargillu. Létá tam třikrát denně a zpáteční letenka vás přijde na cca 150 dolarů. Další možností je trajekt společnosti Stewart Island Marine, který vyjíždí dvakrát denně z Bluffu. Zpáteční lístek vás přijde na cca 85 dolarů. Místa na trajektu si pro jistotu rezervujte s několikadenním předstihem (je malý).

Užitečné odkazy:

Bez komentáře

Buďte první, kdo tento článek okomentuje.

Vložit komentář