Chystáte-li se do New Yorku, určitě byste si neměli nechat ujít návštěvu Muzea moderního umění. Před dvěma lety oslavila MoMA, jak se název newyorského muzea zkracuje, 75 let a při té příležitosti se přestěhovala.
Klasika moderního umění se tehdy měla na víc než půl roku octnout v depozitáři, ale naštěstí k tomu nedošlo. Jako putovní výstava zavítala nejprve do Houstonu a pak do Evropy, přesněji do Berlína. Šéf muzea Glenn Lowry uvažoval původně o tom, že by díla vystavoval po galeriích několika evropských měst, ale nakonec dal přednost jedinému. Dílem proto, že právě v Berlíně získal před mnoha lety inspiraci jeho předchůdce Afred J. Bar.
Muzeum moderního umění založil před sedmasedmdesáti lety triumvirát milovnic umění z vážených a bohatých rodin. Pověřily tehdy teprve sedmadvacetiletého Alfreda J. Bara, aby jezdil po světě a sháněl díla proslulých i méně známých malířů. „Smyslem je získávat, čas od času, ať už formou daru nebo koupí, ta nejlepší díla moderního umění,“ praví se v prohlášení zveřejněném u příležitosti založení muzea. To není nijak skromný cíl, namítali tehdy četní kritici a dodávali: pokud by se to povedlo, měl by New York bezpochyby to nejlepší muzeum moderního umění na světě. V té době tomu ale pranic nenasvědčovalo – MoMA měla pronajaté jedno patro bývalé továrny, skromný rozpočet a ani jeden obraz.
Na tom, čím je Muzeum moderního umění dnes, má lví podíl už zmiňovaný Alfred J. Bar. Trio zakladatelek a mecenášek v čele s Abby Aldrichovou, chotí milionáře Johna D. Rockefellera, tehdy vsadilo na čerstvého absolventa dějin umění na Harvardu a jejich volba se ukázala být správná. Sbírka, kterou dával Bar dohromady, se rychle rozrůstala, přičemž nezahrnovala jen obrazy, grafiky a sochy, ale i fotografie, design, architektonické modely a film. V současnosti je v majetku MoMA více než 150 000 artefaktů. K tomu je nutno připočíst zhruba 22 000 filmů a knihovnu o 300 000 svazcích.
V MoMA máte jedinečnou příležitost vidět na vlastní oči a pohromadě díla velikánů jakou jsou Monet,Gauguin, Picasso, Dalí či Pollock. Pro člověka (nejen pro milovníka umění) je to v první řadě zajímavá konfrontace s tím, co zná z četných reprodukcí ze školy. Zjistí například, že Dalího obraz Uplývající čas s trojicí ciferníků kapesních hodinek, které se natahují jako čerstvě uválené těsto, je ve skutečnosti miniatura. Obří jsou naopak některá plátna Picassova, jako Chlapec vedoucí koně či Tři hudebníci, jež mají na výšku dva metry.
Pozoruhodná je kolekce americké moderny. Vedle notoricky známých popartových variací Andyho Warhola, komiksových krasavic Roye Lichtensteina a slavných „čmáranic“ Jacksona Pollocka jsou pro Evropany zajímavým objevem obrazy Edwarda Hoppera, či Toma Wesselmanna, jehož koláž s názvem Klidný život číslo 30 zaujme na první pohled skutečnými narůžovo natřenými dveřmi od nabité ledničky, na druhý pak kontrastem kýčovitě zařízené kuchyně a kubistického obrazu, visícího na zdi. Vtip rozhodně nepostrádá ani dílko Claese Oldenburga s názvem Obří kus dortu. Dva metry dlouhý a metr a půl vysoký artefakt je poskládaný z odpadového materiálu, přesněji řečeno z matrací natřených čokoládovou a krémovou barvou. Nahoře, jako na každém správném dortu, trůní výsměšně umělohmotný bobek šlehačky.
STRUČNÁ FAKTA:
Zajděte si do MoMA a přesvědčte se sami, jak moc se zakladatelům muzea podařilo naplnit jejich „neskromné“ programové prohlášení, z něhož jsme citovali v úvodu. A kde Muzeum moderního umění najdete? Nově na West 53 Street (mezi Pátou a Šestou Avenue). Otevřeno je každý den kromě úterý od 10:30 do 17:30 (v pátek do 20:00). Za lístek zaplatíte 20 dolarů.