Přijměte pozvání do Milána, kde je v současné době k vidění hned několik zajímavých výstav. Obraz na titulní fotografii je dílem Tamary de Lempické – bohémky, která malovala pro evropskou smetánku.
Výstavu obrazů Tamary de Lempické máte možnost vidět až do začátku února v Palazzo Reale. Čelní představitelka stylu Art Deco, který ovládl umělecký svět ve dvacátých a třicátých letech minulého století, se narodila ve Varšavě v roce 1898. Milán dal Lempické první šanci – v roce 1925 tu totiž měla svou vůbec první samostatnou výstavu. Vystavovala tehdy 28 obrazů, které zvládla namalovat za pouhých šest měsíců. Zakrátko se stala jednou z nejvyhledáva nějších malířek své doby, malovala portéty velkovévodů, hraběnek i obyčejných lidí. Na portrétech na zakázku pracovala v průměru tři týdny a účtovala si až50 tisíc franků (suma, která by dnes odpovídala zhruba dvěma tisícům dolarů, což byl dvojnásobek tehdejší běžné taxy).
Jejím mecenášem byl baron Raoul Kuffner, který od ní koupil desítky obrazů, aby si u ní nakonec sám jeden objednal – malovala portrét jeho milenky. Pikantní je, že krátce poté, co Lempická dílo dokončila, stala se sama baronovou milenkou. Její sexuální život byl vůbec často námětem salónních diskuzí. Lempická se netajila tím, že měla nejen milence, ale i milenky.
Na výstavě v Palazzo Reale najdete převážně její slavné portéty na svou dobu troufale a vyzývavě se tvářících a pózujících žen.
Sochař z budoucnosti
Do 7. ledna je v Palazzo Reale k vidění rovněž výstava dělUmberta Boccioniho. Klasik futurismu žil v Miláně řadu let a není proto divu, že tam po něm hodně zůstalo. Těžištěm výstavy jsou Boccioniho sochy, přestože se do dnešních dnů zachovaly pouho pouhé čtyři – všechny tu mimochodem můžete vidět. Dvě bronzové pocházejí z milánských sbírek – první z nich nazval Boccioni „Jedinečné formy kontinuity ve vesmíru“ a druhou „Vývoj lahve v kosmu“. Posledně jmenované dílko inspirovalo tvůrce budovy Guggenheimova muzea ve španělském Bilbau. Zbývající dvě sochy zapůjčilo newyorské Muzeum moderního umění a Guggenheimovo muzeum v Benátkách. Návštěvníci výstavy v Palazzo Reale tu najdou ještě návrhy, ilustrace a fotografie dalších (ztracených) Boccioniho děl.
STRUČNÁ FAKTA:
Palazzo Reale najdete na adrese Piazza Duomo 12. Otevřeno je denně kromě pondělí od 9:30 do 19:30 (ve čtvrtek do 22:30). Za vstup zaplatíte 9 eur. Víc informací najdete na oficiálním webu.
Žena, co plave pod vodou
V Miláně jsou až do začátku února k vidění díla sochaře Artura Martina, a to hned na dvou místech – v Palazzo della Permanente a ve Fondazione Stelline. Nejslavnější z nich, nazvaná „Žena, co plave pod vodou“, je spolu s dalšími osmdesáti, převážně menšími sochami vystavena v Palazzo della Permanente. Martini ji ukázal světu naBenátském biennále v roce 1942. Kritici byli vesměs nadšení, našlo se ale i dost takových lidí, které „Donna che nuota sott´acqua“urážela. Martini, který je považován za jednoho z největších italských sochařů 20. století, měl tak trochu smůlu, že zažil obě světové války. Fašistický režim Benita Mussoliniho jej otrávil tak, že přestal tvořit – napsal tehdy knihu, kterou nazval „Konec sochařství“.
Dalších asi 20 jeho děl, z větší části monumentálních, je vystaveno v už zmiňovaném Fondazione Stelline. Koncem února se výstava přesune do římské Galleria Nazionale d´Arte Moderna.
STRUČNÁ FAKTA:
Palazzo della Permanente najdete na adrese Via Turati 34, Fondazione Stelline na Corso Magenta 61. Otevřeno je denně kromě pondělí od 10:00 do 20:00 (ve čtvrtek do 22:00 hodin). Za vstup zaplatíte 8 eur. Víc informací najdete na oficiálním webu (je však v italštině).
Snové vize Chagalla a Miróa
Až do 14. ledna je k galerii Fondazione Mazzotta k vidění jedinečná výstava děl Marca Chagalla aJoana Miró. Do Itálie je zapůjčila francouská nadace Maeght, pro kterou kdysi oba i pracovali – Chagall je autorem mozaiky na fasádě domu, v němž nadace sídlí, a Miróovy sochy zdobí zahradu. V Miláně vystavují na 60 Chagallových litografií (včetně té, která se stala předlohou zmiňované mozaiky) a dalších 90 od Miróa.
STRUČNÁ FAKTA:
ondazione Mazzotta najdete na adrese Foro Buonaparte 50. Otevřeno je denně kromě pondělí od 10:00 do 19:30 (v úterý a ve čtvrtek do 22:30). Víc informací najdete na oficiálním webu.
CESTA DO MILÁNA
Do Milána létá v současné době hned několik aerolinek. Nejnověji začala linku z Prahy provozovat nízkonákladová společnost easyJet (za jednosměrnou letenku zaplatí pasažéři 629, za zpáteční 1138 korun včetně poplatků). Spojení Prahy s Milánem obstarávají ještě ČSA, italská Alitalia nebo další nízkonákladové aerolinie SkyEurope a Smart Wings, které létají na letiště Orio Al Serio u Bergama.
Do Milána se ale můžete dostat i autobusem nebo vlakem. Expres Jože Plečnik vyjíždí z Hlavního nádraží v 6:07 hodin ráno a v Miláně je ve 20:45 (cesta s dvěma přestupy v Linci a v Innsbrucku tedy trvá téměř 15 hodin). Autobusy do Milána vypravují například společnosti Student Agency (z Prahy a z Brna), nebo Eurolines.
