Za dalším populárním výšlapem v Jižní Americe vyrazíme do Patagonie — do národního parku Torres del Paine. Kratší okruh parkem zabere čtyři dny, delší až deset.
Torres del Paine najdete na jihu Chile, nejbližším městem je Puerto Natales. A jak se tam dostat? Ze Santiaga je nejlepší letět do Punta Arenas. Další variantou je letět z Puerto Montt, které leží zhruba na polovině cesty mezi chilskou metropolí a Punta Arenas. Do Puerto Montt se dá celkem pohodlně dojet autobusem, ale dál už to nejde – kontinent se tu drobí na ostrůvky a poloostrůvky. Dál máte v podstatě jen dvě možnosti – už zmiňovaný let, nebo loď, která vás dopraví přímo do Puerto Natales. Existuje ještě jedna varianta, a sice cesta argentinským vnitrozemím, na kterou si ale musíte vyhradit minimálně dva dny (stejně jako na loď, plavba kolem fjordů je však mnohem zajímavější).
Doporučujeme koupit zpáteční letenku do Punta Arenas, těm, kteří mají víc času, pak letenku Santiago – Punta Arenas – Puerto Montt, odkud pak můžete zpátky do Santiaga jet autobusem nebo vlakem a dělat na cestě zastávky, budete totiž projíždět oblastí jezer a sopek, která stojí za vidění.
V létě nebo na podzim?
Nejvíc lidí chodí trek v létě, to jest od prosince do února. V Patagonii je celoročně větrno a deštivo – počasí se tu mění z hodiny na hodinu –, faktem ale je, že právě léto je nejvhodnější dobou pro stanování (v zimě tu přece jen teplota v noci klesá pod nulu). Na druhou stranu, takové jaro (listopad), nebo naopak podzim (duben) mají rozhodně své kouzlo – v parku není tolik lidí a zvlášť na podzim to tu září všemi barvami (hlavně žlutou a červenou). Hodit by se vám mohly i údaje o východu a západu slunce, minimálně proto, že byste si neměli nechat ujít jeho východ u věží Torres, které jsou dominantou parku. Velmi obecně lze říct, že v létě tu slunce vychází zhruba v půl šesté (koncem února až v sedm), zatímco na podzim (v dubnu) až v půl deváté. Západ slunce čekejte v létě kolem půl desáté a na jaře a na podzim v sedm.
Co budete potřebovat? Vedle kvalitního vybavení (dobrého spacáku, nepromokavé bundy a kalhot a dobrých bot) především a hlavně dostatek jídla. V parku se sice dá nakoupit (v areálu Hosteríe Las Torres), ale je to zbytečně drahé. Pokud tedy nepatříte k těm, kteří si s přenocováním v refugios zaplatili i večeře a snídaně, nakupte si už v Puerto Natales a nezapomeňte s sebou vzít i vařič a pár hrnců.
K věžím a ledovcům
K branám národního parku vás z Puerto Natales dopraví autobus (nebo si můžete pronajmout auto). Vybírat můžete z dvou variant – kratší okruh zvaný „W“ a delší, kterému tady říkají „Macizo Paine“. V prvním případě počítejte minimálně se čtyřmi dny (76,1 km), v druhém až s deseti (93,2 km). My se budeme podrobněji věnovat první variantě, která je nejpopulárnější (a dá se říct, že i dostateně vypovídající, jinými slovy, že vám dá šanci udělat si ucelený obrázek). Pro ty, kteří se nechtějí tahat se stanem, jsou tu tzv. refugios (chaty, v nichž mohou nejen přespat, ale i dát si sprchu a něco teplého k jídlu). Refugios si však musíte předem rezervovat (zvlášť v sezóně v nich bývá plno). Připravte se navíc na to, že za noc zaplatíte až 40 dolarů.
Okruh zvaný „W“ doporučujeme začít u bran parku Guardería Laguna Amarga. Většina autobusů vyráží z Puerto Natales brzy ráno (kolem šesté nebo sedmé hodiny) a k branám v Laguna Amarga dorazí kolem půl desáté. Ještě ten den můžete celkem pohodlně dojít až pod zmiňovanou dominantu parku, věže Torres. První zastávkou je komplex Hostería Las Torres (kde najdete mimo jiné i kemp). Za ním překročíte most přes Río Ascencio a začnete stoupat. Stoupání je poměrně příkré a svah odkrytý – připravte se na to, že pokud právě fouká, tak si zaposilujete. Další zastávkou je campamento a refugio Chileno, kde se dá strávit první noc – tráví ji tu hlavně ti, kteří si tu zaplatili nocleh. Ostatním doporučujeme dojít až do kempu Torres, který je přímo pod „věžemi“. Pokud vám bude přát počasí, vyšlápněte si k věžím ještě ten večer, hlavně pak brzo ráno. Pozor, budete nějakých 600 metrů nad mořem, připravte se na to, že tu i v létě čas od času sněžívá.
Cílem druhého dne je kemp Campamento Italiano u řeky Rio del Frances. Čeká vás devět hodin cesty, ale nebojte se, žádné velké stoupání, naopak. Celou dobu je navíc na co se dívat – cesta vede kolem věží Cuernos del Paine a jezera Lago Nordenskjoeld. Ještě ten den večer si vyšlápněte do Valle del Francés, ke stejnojmennému ledovci (Glaciar del Francés). Třetí den půjdete k největšímu ledovci v parku, které nese jméno Glaciar Grey. Čeká vás zhruba sedm hodin cesty a i tentokrát bude na co se dívat – půjdete kolem jezer Lago Pehoé a Lago Grey. Přenocujete v kempu Grey (je tu i stejnojmenné refugio) a na druhý den se vrátíte k břehům jezera Lago Pehoé. Odtamtud doporučujeme nechat se dopravit lodí (odjíždějí v 9:30, 12:00 a v 18:00 v létě, v zimě pak ve 12:00 a v 18:00) a pak dál autobusem se zastávkou u bran parku zpátky do Puerto Natales.
STRUČNÁ FAKTA:
Park Torres del Paine je otevřen celoročně. Refugios (chaty) nefungují přes zimu (některé zavírají už na podzim). Za vstup do parku zaplatíte 15 dolarů. Za katamaran, který vás dopraví přes jezero Lago Pehoé, zaplatíte dalších 14 dolarů.