Že uplně nevíte, co to je singltrek? Zeptali jsme se muže nejpovolanějšího: Dafydda Davise, který Singltrek pod Smrkem projektoval.
Text: Petr Slavík, ČeMBA, Přeložila: Hanka Hermová, ČeMBA, Foto: Martin Duží, ČeMBA
Vrhneme se přímo na věc. Čím se vlastně liší singltreky, které jste navrhoval v Jizerských horách, od obyčejných stezek, které můžeme najít v českých lesích?
To, co singltrek odlišuje od současných lesních pěšin, je přesná a zkušenostmi ověřená metodika jeho budování, která zajišťuje jedinečné vlastnosti – je zábavný, přitom udržitelný, bezpečný a velmi šetrný k přírodě a prostředí. Stezky jsou také přístupné mnoha úrovním dovednosti, a to činí terénní cyklistiku dostupnější více lidem. Podstatou je, že singltrek je navržen a vybudován na míru pro své rekreační využívání.
V čem tedy spočívá naplánovat a navrhnout síť singltreků?
Je to velice složitý a náročný proces. Ke každé oblasti a každé stezce se musí přistupovat individuálně. Plánování a proces návrhu se dělí do tří hlavních fází. V první probíhá průzkum lokality, kdy se v oblasti posuzují klíčová kritéria jako způsob a intenzita užívání krajiny, přístupnost krajiny, schémata pohybu lidí v oblasti, charakter terénu, půdní podmínky, stávající cestní síť a související omezení. Na základě toho získáme přesnou představu o lokalitě. Následně musíme jednat se všemi zájmovými skupinami v oblasti a poté může vzniknout rámec projektu. Pak přistupujeme k druhé fázi plánování, ve které definujeme nástupní místa, koridory stezek a jejích posouzení podle přesných kritérií. Nakonec následuje třetí etapa, což je detailní návrh stezek. To znamená stanovení linií stezek v terénu a sestavení předpisů pro výstavbu.
Singltreky předchází pověst pozitivních efektů, které dokáží vytvořit. Co je největším přínosem podobných projektů?
Velkým pozitivem je rozšíření možností pro bajkování. Cyklistům singltrek dává hluboký zážitek z krajiny a jízda po něm je velmi zábavná. Nejdůležitější je však to, že singltrek je velice efektivním, atraktivním, přitom opravdu šetrným nástrojem podpory cestovního ruchu a rekreace.
Zdůrazňovanou součástí vaší práce je poznaní a respekt ke specifikům dané země, ve které pracujete. Co bylo vaším hlavním záměrem při navrhování stezek v Česku?
Klíčovým motivem při rozvoji stezek v okolí Nového Města pod Smrkem a Lázní Libverda je vytvořit vysoce kvalitní zdroj pro rozvoj cestovního ruchu, který je udržitelný a vhodný pro danou oblast v kontextu tamního využití krajiny. Tedy zdroj, který dobře zapadá do krajiny a je přístupný široké škále cyklistů a který má dostatečnou kvalitu na to, aby přilákal cyklisty ze vzdálenějších oblastí. Pro mě bylo také velice důležité zajistit to, aby nové stezky stimulovaly rozvoj terénní cyklistiky v České republice tím, že učiní autentické bajkování dostupnější více lidem.
Je projekt Singltreku pod Smrkem v něčem odlišný oproti dalším projektům, na kterých jste pracoval?
Na Singltreku pod Smrkem je neobyčejné to, že tu je příležitost vytvořit síť stezek světové úrovně. Její přístupnost může mít zásadní význam jako zdroj rekreace pro místní komunitu a pro rozvoj regionálního turismu. Přitom je tu velká podobnost s tím, co se stalo ve Walesu před deseti lety – také zde ve Frýdlantském výběžku je příležitost přinést významný pozitivní dopad do ekonomicky slabé venkovské oblasti prostřednictvím výstavby udržitelných stezek pro terénní cyklistiku.
Co singltreky změnily ve Walesu?
Bajkování ve Walesu před 10 lety bylo velmi podobné tomu, jak vypadá v České republice dnes. Jako bajker jste byl buď závodník nebo zdatný outdoorový nadšenec, který se vyzná v mapách a sám si plánuje své trasy po stávající síti cest. Poté se mi však díky singltrekům podařilo vytvořit příležitost pro zábavné, vysoce kvalitní a dostupné bajkování. To vedlo k explozi poptávky po těchto stezkách a také k obrovskému nárůstu počtu lidí, kteří začali jezdit na kole. Terénní cyklistika ve Walesu se proměnila tak, že závodníci, “core” bajkeři a skupina freeriderů a sjezdařů nyní tvoří menšinu. Nárůst počtu přístupných stezek vedl také k masivnímu zvýšení počtu žen, které začaly bajkovat a k nárůstu prodeje celoodpružených kol. Domnívám se, že podstata spočívá v tom, že se bajkování stalo mnohem přístupnější. Zkrátka výsledkem rozvoje singltreku ve Walesu je, že na horském kole tu začalo jezdit mnohem víc lidí. Nejvýznamnější věcí však je, že rozvoj terénní cyklistiky ve Walesu měl opravdu významný ekonomický dopad. Do Walesu nyní přijíždí ročně bajkovat přibližně 600 000 návštěvníků, což znamená přínos odhadem 14 milionů liber ročně do zdejší ekonomiky. A to je pro naši malou zemi opravdu významný ekonomický impuls. Obzvláště obce blízko bajkových center zaznamenávají obrovské přínosy z růstu turismu a zvýšení zaměstnanosti, což velmi pozitivně ovlivňuje život místních lidí.
Jak si takový úspěch vysvětlujete?
Myslím si, že to je proto, že stezky, které jsme tam vybudovali, jsou velmi přístupné, ale zároveň zůstávají autentické. Bajkeři vědí, že v singltrekových lokalitách je jim garantován dobrý zážitek. V minulosti bylo bajkování ve Walesu po již existujících stezkách tak náročné, že bylo přístupné pouze pro velice omezenou skupinu zdatných cyklistů. Dnes je Wales klíčovou destinací pro bajkery v britském, evropském a vlastně i celosvětovém měřítku. Důležitou součástí úspěchu je také partnerství podporující terénní cyklistiku, které při budování stezek vzniklo – zejména s místními úřady, organizacemi a Velšským výborem pro turismus (nyní známý jako Visit Wales). Místní úřady a organizace pomohly s rozvojem stezek, zatímco výbor pro turismus vedl velmi efektivní marketingovou kampaň pro každé z pěti singltrekových center. Souběžný rozvoj vysoce kvalitní infrastruktury v nástupních místech, jako je občerstvení, půjčovny kol, toalety a sprchy byl zásadní pro upevňování reputace a spokojenosti návštěvníků, a v důsledků zajištění ziskovosti a zaměstnanosti.
Myslíte si, že stejného úspěchu a stejných přínosů ze stezek je možné dosáhnout také v České republice?
Rozhodně! Česká republika má nesmírný potenciál pro rozvoj udržitelných a vysoce kvalitních sítí stezek. Máte překrásné a rozsáhlé lesy, které jsou blízko od lidských sídel. Především ale máte silnou tradici aktivní rekreace a pobytu v přírodě. Velká Británie tuto tradici nemá tak dobře vyvinutou, přesto byla výstavba stezek ve Walesu velkým úspěchem. Nepochybuji o tom, že rozvoj singltreků, které budou lidem přírodu zprostředkovávat kvalitnějším způsobem než stávající široké lesní cesty, bude mít pro Českou republiku významné přínosy.
A na závěr. Jak se vám pracovalo v České republice?
Byla to velmi zajímavá a podnětná zkušenost. ČeMBA, se kterou spolupracuji, je skvělá organizace a jsou v ní zaměstnáni velmi pracovití a zapálení lidé, kteří mají jasnou vizi. Osobně pro mě bylo zajímavé zjištění, že lesní hospodářství v Česku i přes některé rozdíly funguje velmi podobně jako v jiných částech světa, kde jsem pracoval.
Kdo je Dafydd Davis
Dafydd Davis je projektantem Singltreku pod Smrkem. Bývalý reprezentant Walesu v horském běhu a zkušený horský vůdce se před 15 lety začal starat o síť stezek v části Národního parku Snowdonia. Díky své práci pochopil, že nejlepší zážitky uživatelům poskytují úzké, pro rekreaci navržené stezky. Během několika let vypracoval dokonalý systém jejich plánování a přípravy. Dnes je jedním ze světově nejuznávanějších odborníků v oboru. Za přínos své práce byl britskou královnou v roce 2004 vyznamenán šlechtickým titulem.
