Island po sopce: pro turisty žádný problém!

Islandská sopka Eyjafjallajökull před téměř měsícem přestala chrlit lávu a popílek – ale jak to vypadá přímo na místě? Jak zjišťovali odborníci na cestovní ruch, následky nejsou nijak veliké.

Manažer a majitel CK Periscope Skandinávie Petr Burian podniknul v minulých dnech cestu po okolí sopky Eyjafjallajökull, aby se na vlastní oči přesvědčil o následcích její činnosti.

Ukázalo se, že popílek pokryl jen malou část území Islandu ležícího v blízkosti sopky. „Popelem je zasažena jen malá část území, která je prakticky neobydlená. Vede tudy hlavní islandská silnice č. 1, nacházejí se tu zajímavé a hojně navštěvované vodopády i ledovcové splazy,“ říká Petr Burian.

Během hlavních týdnů erupce chrlila sopka popel, který pod vlivem severozápadních větrů většinou spadával buď do okolí sopky, nebo do pobřežní oblasti a do moře.

Vzpomínky na prach…

Ze známých osídlených míst dopadal prach nejvíc na obec Skógar. Jen při výjimečné změně síly nebo směru větrů byly postiženy i obce Vík nebo Hvolsvöllur. Jednou dopadl sopečný prach na město Selfoss.

„Sopka už skoro měsíc neprodukuje popel, ale pouze parní sloupec. Zájezdy se proto uskuteční v plánovaných termínech, změny na trasách budou jen sporadické,“ říká Petr Burian.

Ruší se například výlet do horské osady Thórsmörk, jejíž ledovce jsou pokryty černým popelem.

Podrobné informace o území zasažené popílkem sopky Eyjafjallajökull:

OBLAST

Činnost sopky zasáhla jen malé území na jihu ostrova, zhruba v trojúhelníku, jehož základnu tvoří silnice č. 1 mezi městečky Hvolsvöllur a Vík a vrchol horská osada Thórsmörk. Na základně leží známé výletní místo Skógar (vodopád Skógafoss, skanzen). Oblast, kam padal popel, tak měří cca 3500 km2, což je jen 3,5 % plochy Islandu.

POPEL

S následky erupce sopky se setkáte pouze v blízkém okolí silnice č. 1 na jihu/jihozápadě ostrova. Země je pokryta popelem, jenž je někde zcela odfoukán, jinde sfoukán do miniaturních závějí, kterými prorůstá tráva i rostliny. Jinde byly již dříve sopečné pouště a nyní na ně přibyla nová malá vrstva. Podle vývoje počasí budou mít návštěvníci buď lehce zaprášené, nebo zabahněné boty. Což se ale může stát na Islandu běžně kdekoliv. „Během osmihodinové túry v pohorkách (bez návleků) mi popel ani prach dovnitř bot neproniknul,“ popisuje svou čerstvou zkušenost Petr Burian. Boty stačilo pořádně vyklepat.

 

THÓRSMÖRK

Oblíbený „výlet do pohádky“ – do zelené oázy Thórsmörk (v překladu Thórův les) rozkládající se mezi ledovci Eyjafjallajökull a Mýrdalsjökull. Zde se například dá projít malebným březovým hájem a vystoupat na horu Valahnúkur s úžasnými výhledy na ledovce.

Thórsmörk se ze zelené oázy stal „černým svědomím sopky“, která je odtud jen pár kilometrů. Všechny nádherné ledovcové splazy jsou pokryty vrstvou popela, namísto bělostného bílého ledu byste se setkali jen s černočernými splazy.

LAUGAVEGUR – ETAPA SKÓGAR – THÓRSMÖRK

Trasa první etapy 82 kilometrů dlouhé stezky Laugavegur vede první den ze Skógaru do Thórsmörku, ve vrcholových partiích přímo přes malou sopku Fimmvörduháls. Ta začala v březnu vylévat jako první erupce tohoto roku lávu přes trekovou cestu Laugavegur. Je zde neprůchodné lávové pole. Sopka Eyjafjallajökull je jen 10 kilometrů západně odtud. Její činností jsou vrcholové partie pokryty silnou, 15-20 cm vrstvou popela, která leží na sněhu. Všechny tyto výtvory společně vytvářejí neuvěřitelnou mozaiku pohledů na přírodní procesy, které člověk nedokáže ovlivnit.

Protože cesta proti proudu řeky Skógá s mnoha fotogenickými vodopády a soutěskami je dobře vychozená, doporučujeme vydat se na celodenní náročnou túru ze Skógaru k chatě Fimmvörduháls a zpět. Při dobré viditelnosti jako odměnu zahlédnete i některou ze sopek, které letos byly v činnosti: Fimmvörduháls či Eyjafjallajökull.

 www.skandinavie.cz

Mohlo by vás zajímat

ZajímavostiSedm hvězdiček pro Milán

Kategorie sedmi hvězdiček už nebude výsadou jediného hotelu na světě. K extravagantnímu Burj Al Arab v Dubaji ve Spojených arabských emirátech…