Do Prahy míří unikátní výstava Tři ženy v Africe

Na Staroměstskou radnici míří unikátní výstava fotografií pod názvem Tři ženy v Africe.

Výstava fotografií prezentuje díla tří autorek, jejichž tvorba se výrazně zaměřuje na africký kontinent. Spojujícím prvkem je ženský pohled na africká témata a vášeň pro práci v Africe. Všechny tři fotografky navíc právě za africké fotografie získaly ocenění na prestižní soutěži Czech Press Photo.

 Jen málo žen-fotografek se vydává do leckdy nebezpečných oblastí subsaharské Afriky.

Práce je zde spojena nejen s riziky bezpečnostními a zdravotními, ale je také velmi komplikovaná.

Málokteří lidé se tak neradi fotí jako Afričané, což někdy umějí dát velmi důrazně najevo.

 O to cennější jsou ale snímky, které budou k vidění v nových výstavních prostorách Staroměstské radnice.

Navíc všechny fotografky přinášejí nejen fotografie, ale i sociální a kulturní témata. Každá fotka v sobě nese příběh.

Jsou to výpovědi nejen o válkách, hladomorech či bídě, ale i o kráse Afriky, její kultuře a kouzlu, kterému lze těžko odolávat.

Tři ženy v Africe

Lenka Klicperová, Líba Taylor, Jarmila Kovaříková

 Kde: Nové románsko-gotické prostory Staroměstské radnice v Praze

Kdy: září ­až říjen 2010 (vernisáž 1. září 2010)

Výstava se koná ve spolupráci s Czech Photo, o. p. s. (organizátor Czech Press Photo).

Výtěžek ze vstupného a prodeje fotografií poputuje na konto Nadace Terezy Maxové dětem.

O čem jsou fotografie slovy jejich autorek?

 „Surmové patří mezi poslední izolovaná etnika Afriky, jsou proslulí svou divokostí a nevyzpytatelností. Každý muž nosí zbraň, nejčastěji kalašnikov, a ženy si do rtů vkládají dřevěné nebo hliněné talířky. Fotila jsem ale nejen Surmy, ale i další etnika obývající dolní tok řeky Omo v jižní Etiopii. Ačkoli mě jejich fotografování stálo mnoho fyzického i emočního úsilí, patří mezi mé nejsilnější zážitky na fotografických cestách, jež vedou nejčastěji právě do Afriky. Zachytila jsem národ, jehož způsob života už za pár let bude minulostí. Surmy, stejně jako další podobné národy, jistě brzy pohltí globální svět,“ říká Lenka Klicperová o kolekci svých fotografií.

„Moje první reportáž v Africe se týkala zápasníků v Senegalu a Gambii, pro něž je boj praktikovaný po staletí mnohdy jediným východiskem, jak se dostat
z chudobného života. Každý den pro mnohé z nich znamená tvrdou dřinu v horkém písku bez jasné vidiny úspěchu. Poněkud jiný zápas jsem o pár let později fotila
v etiopském kráteru El Sod. Tamější muži denně těží holýma rukama sůl z černého bahna. Společně s nimi jsem absolvovala náročnou cestu dolů a opět nahoru několikrát. Ačkoli se to zprvu zdálo nemožné, nakonec mě přestali vnímat a mohla jsem tak pravdivě zachytit momenty jejich úmorné lopoty,“ říká Jarmila Kovaříková o svých fotografických souborech. 

„Má první profesionální cesta do subsaharské Afriky mířila do Keni, kde jsem strávila měsíc cestovaním a fotografovaním lidi žijících na okraji společnosti.  Navštívila jsem i nebezpečné slumy v Nairobi a rozhodla se, že tomuto druhu práce chci věnovat svou profesionální činnost. Zdálo se mi to smysluplnné a osobně obohacující. Měla jsem to rozporuplné štěstí, že jsem byla svědkem i několika velice nešťastných událostí v historii afrického kontinentu – například masivního exodu lidí po masakrech v Rwandě.  Somálsko jsem zažila před, během a po válce, která do jisté míry v některých částech dosud trvá. Afrika a jeji lidé patří mezi nejsilnější zážitky posledních třiceti let mého života,“ říká Líba Taylor.

Více o autorkách:

 

Lenka Klicperová (*1976)

Novinářka a fotografka. Začínala jako zpravodajka, posledních šest let pracuje jako šéfredaktorka v časopise Lidé a Země, který patří mezi nejstarší dosud vydávaná periodika v ČR. Během svého působení v tomto médiu navštívila řadu afrických zemí, pracovala v Angole, Namibii, Nigérii, Tanzánii, Keni, Etiopii, v Mali, Burkině Faso či Demokratické republice Kongo. Zaměřuje se na dokumentování života domorodých etnik, na reportážní a portrétní fotografii. Své reportáže publikuje nejen
v domovském časopise, ale spolupracuje i s mnoha dalšími tištěnými periodiky, ale i TV
a rádii. Za fotografie Surmů z jižní Etiopie získala v roce 2008 čestné uznání v prestižní soutěži Czech Press Photo. Věnuje se také přednáškové činnosti. V roce 2008 stála u zrodu občanského sdružení Femisphera, které se zaměřuje na dokumentování problematiky třetího světa, zejména na ženská témata. V rámci tohoto sdružení vznikl i projekt Kongo – Ukradené ženství, který se soustředil na problematiku masového znásilňování žen ve východní části Demokratické republiky Kongo sužované vleklým válečným konfliktem. V současné době Lenka Klicperová pracuje na knize afrických příběhů a fotografií, která vyjde na podzim roku 2010 v nakladatelství Mladá fronta.                           

www.femisphera.com

www.lideazeme.cz

Jarmila Kovaříková (*1979)

Fotografka a reportérka. Po absolutoriu DAMU spolupracovala
s respektovanými reportéry na dokumentech pro Českou televizi. Tři roky působila jako reportérka v Lidových novinách, poté dva roky fotila pro agenturu ISIFA/GETTY IMAGES a nyní je fotografkou a reportérkou na volné noze. Zabývá se především reportážní, portrétní a stylizovanou fotografií. Zachycení reality do působivého obrazu bez stylizace však patří do její nej- oblíbenější oblasti fotografie. Za posledních pět let podnikla mnoho reportážních cest především do rozvojových zemí, kde se soustředila na dokumentování sociální problematiky. Mezi výrazné počiny patří kupříkladu reportáž o problematice AIDS
v jižní Indii, o sirotcích žijících v kanálech ukrajinské Oděsy, o životě a tréninku chudých zápasníků v Senegalu a Gambii či o zemětřesení na Haiti. Její reportáže se objevují
v českých periodikách, ale také v zahraničních magazínech. Za fotografie dělníků
z etiopského kráteru El Sod získala v roce 2009 čestné uznání v soutěži Czech Press Photo
v kategorii každodenní život. Nyní mimo jiné pracuje společně s Andrejem Štukem na fotografickém konceptu ve slovenských cikánských osadách.

Líba Taylor (*1950)

Líba Taylor, fotografka, která žila většinu profesionálního života v Anglii. Přes dvacet pět let pracuje na dokumentaristických projektech pro světové humanitární organizace (UNICEF, UNHCR, Save the Children, Actionaid
a další) a zaměřuje se zejména na země Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Je obohacena zvláštním, ryze ženským nadáním komunikovat s lidmi žijícími v nejrůznějších, převážně těžkých podmínkách. Její snímky jsou přímými, informativně bohatými záznamy skutečnosti. Přitom jsou naplněny silným osobním účastenstvím, někdy až něhou, zvláště zachycují-li ženy a děti. Ty ji zajímají především. Jsou ztělesněním problému, ale i nadějí třetího světa, pozitivním příslibem jeho budoucnosti. Líba Taylor je zkušená fotografka. Problematiku svých témat dokonale zná, ví, jak je pro výpověď snímku důležité prostředí, v němž fotografovaní žijí. Svou prací významně přispívá k pochopení současného světa. Je držitelkou řady ocenění včetně dvou cen ze soutěže Czech Press Photo.

www.libataylor.eu

Bez komentáře

Buďte první, kdo tento článek okomentuje.

Vložit komentář