Žít ve městě nad Seinou je nádherný sen, navštívit ji na pár týdnů úžasný zážitek. A co prodloužený víkend? To je přece povinnost! Kdo nepoznal Paříž, nezná velký svět. Před sto lety si Paříž vysloužila přezdívku pupek Evropy.
ZASTAVENÍ 1. – PAŘÍŽ ROMANTICKÁ
Do Paříže prchají milenci z celého světa. Paříž patří zamilovaným, a pokud ji navštívíte s milovaným člověkem, vaše zážitky se umocní na druhou. Milencům slouží rozkošné hotýlky, romantické hospůdky a nádherné parky, které se každé jaro znovu a znovu probouzejí k životu. Tak si je rychle pojďme projít. Na levém břehu Seiny stojí za návštěvu Lucemburské zahrady, kde si můžete postrkovat na umělém jezírku dřevěné lodičky. V Tuillerských zahradách před muzeem Louvre na pravém břehu Seiny se zase můžete svézt na velkém kolotoči s výhledem na celou Paříž a ukusovat při tom chuchvalce cukrové vaty.
Pokud máte raději divočejší romantiku, vyzkoušejte lesíky na okraji Paříže – Bois de Boulogne či Bois de Vincennes. U obou se nachází i dostihová závodiště, kde vždy na podzim můžete zhlédnout Velkou cenu Vítězného oblouku, na niž přijíždějí nejlepší koně z celého světa. Ale pozor, dámy, dodržte tradici a přijďte v klobouku! A nemusí to být žádná extravagantní kreace jako v britském Ascotu. Kromě toho se vám investice bohatě vyplatí – budete mít vstup zdarma. Ve Vincennes se nachází pařížská zoologická zahrada a jeden z nejrozlehlejších a nejzachovalejších evropských hradů, kde pobýval Karel V. a kde byl vězněn i slavný markýz de Sade či Denis Diderot.
Další porce romantiky čeká na Montmartru – nejslavnějším pařížském kopci. Vystoupejte po schodech či vyjeďte lanovkou ke sněžně bílé katedrále Sacre Coeur a pokochejte se výhledem na pařížské panorama. Určitě vám k tomu bude hrát nějaký harmonikář písně z fi lmu Amélie z Montmartru nebo šansony od nesmrtelné Edith Piaf. Hoďte mu pár drobných a chvilku poslouchejte, než se vydáte do uliček plných malířů, kaváren a obchůdků, v nichž stále stojí poslední z mlýnů (Moulin de la Galette), kterými byl Montmartre dřív pověstný. Dýchne na vás svou zašlou slávou a i přes davy turistů z něj ucítíte jistou dávku nostalgie a stesku po starých dobrých časech kankánů a kabaretů. Kabaret Moulin Rouge s charakteristickým červeným neonovým mlýnem nad vchodem funguje dodnes, ale pro zhlédnutí večerní show si sáhnete hodně hluboko do kapsy. Kolem něj se však nachází mnoho lacinějších podniků, kam vás budou lákat lascivní děvy na ulicích či obří plakáty, obzvlášť když se budete po bulváru de Clichy procházet sám, stejně jako tudy bloudíval Henry Miller (jeho Tiché dny v Clichy dnes patří mezi povinnou literaturu).
Za romantikou zamiřte také na nábřeží Seiny. Když budete mít štěstí, narazíte na tanečníky, kteří si k vodě přinesli rádio a na břehu řeky tančí pomalý waltz. A od 19. července se letos již podesáté promění nábřeží v centru města na čtyři týdny v pláž ze Saint Tropez. Chodník pokryje navezený písek, pod modrými slunečníky se budou vyhřívat krásné Pařížanky, zatímco děti budou neúnavně skotačit pod palmami v květináčích.
ZASTAVENÍ 2. – PAŘÍŽ UMĚLECKÁ
Paříž měla odjakživa pověst uměleckého cent ra světa, která vyvrcholila na přelomu devatenáctého a dvacátého století, kdy zde žili snad všichni proslulí malíři od Moneta po Picassa. A Paříž láká na umění i dnes, a to především do svých četných galerií, Louvrem počínaje a Centre Pompidou konče… Či spíše nekonče.
Začněme tím nejznámějším a nejslavnějším, tedy Louvrem. Mnoho návštěvníků Paříže se mu úmyslně vyhýbá, neboť zvládnout bludiště sbírek zabírající více než 60 tisíc metrů čtverečních je prostě a jednoduše nemožné. Ano, radši se o to ani nepokoušejte (zvlášť pokud máte na návštěvu vyhrazené obligátní tři hodiny) a vyberte si pouze to, co vás zajímá. Určitě byste neměli přehlédnout ty největší skvosty, mezi které patří Mona Lisa od Leonarda da Vinciho, které Francouzi říkají Gioconda. Možná budete značně překvapeni, že obraz je ve skutečnosti mnohem menší a nenápadnější než řada jeho plakátových reprodukcí. Ale nebojte, nepřehlédnete ho, hlavně díky velkému chumlu turistů, kteří kolem něj od rána do večera postávají a jeden přes druhého se fotí vedle té „záhadně se usmívající dámy bez obočí“.
V muzeu vyhledejte také sochu Venuše mélské, která zdobí snad všechny učebnice dějin antiky. Z učebnic dějepisu budete jistě znát i obrovské plátno Jacquese-Louise Davida zobrazující korunovaci Napoleona Bonaparte a obraz Svoboda vede lid na barikády od Eugèna Delacroixe, který se stal symbolem Francouzské revoluce. Ostatní umělecká díla a předměty z Evropy, Egypta, antického Řecka a Říma či Afriky a Orientu si už vyberte podle svého vkusu a zájmu a smiřte se s tím, že vše prostě neuvidíte. (Pokud uvidíte, nic si z toho neodnesete. Snad jen kromě nové zásady: „Už nikdy do žádného muzea!“)
V těsné blízkosti muzea Louvre se nachází ještě jedna galerie, kterou mají návštěvníci mnohem radši, a to hned ze dvou důvodů. Za prvé je menší a za druhé nabízí umění impresionistů, snad posledního masově líbivého a pochopitelného uměleckého stylu. Jde o Oranžerii neboli Musée de l’Orangerie. V ní se nachází i slavné lekníny Clauda Moneta, které si můžete vychutnat v panoramatické instalaci v kulatém sále.
Ještě o něco známější je Musée d’Orsay. Toto muzeum bylo otevřeno v budově bývalého secesního nádraží a nádražní charakter byl zachován včetně proskleného stropu a hodin. Jen čas, který vám odměřují, můžete místo čekání na vlak strávit prohlídkou impresionistických skvostů. Mezi jinými zde uvidíte i Van Goghův Autoportrét, Polední odpočinek či Hvězdnou noc nad Rhônou, Snídani v trávě od Maneta, Degassovy baletky či Renoirův Tanec v Moulin de la Galette. Nepřehlédněte ani pár děl od Alfonse Muchy. Jeho slavné plakáty však uvidíte i v nejednom obchodě se suvenýry, neboť Mucha se v Paříži svými secesními vyobrazeními herečky Sarah Bernhardtové nesmazatelně zapsal do dějin umění.
Vlaďka Jelínková
foto: autorka, Paris Tourist Office
Celý článek si můžete přečíst v Travel Digest 3-4/2011.
