Blyštivý svět orientu prodchnutý buddhistickou pokorou. Město mrakodrapů, luxusních nákupních středisek a pozlacených Buddhů. Strávíte v něm týden a nebudete se nudit ani minutu.Jak že se vlastně jmenuje? „Věčné a nádherné sídlo boha Indry, vznešené město, kde je uloženo devět skvostných drahokamů, královské město s mnoha velkolepými paláci a stavbami, věčné město, kde sídlí bohové a kde má svůj domov bůh Krišna, město stvořené bohem Višnuem“. Trošku dlouhé, ale právě tak zní oficiální název thajské metropole. Zkráceně se mu říká město andělů. Anebo jenom Bangkok.
Zastavení 1 – Postmoderní bludiště
Čínská čtvrť, královský palác, bludiště říčních kanálů či luxusní downtown? Kde začít? Přece na Khao San Road. Každý, kdo viděl kultovní film Pláž s Leonardem DiCapriem, dobře ví, že právě tady najde esenci celého Thajska. V několika ulicích je nacpáno vše, co můžete v Thajsku zažít. Na necelém kilometru čtverečním stojí postmoderní bludiště nabízející nejrůznější druhy zážitků. Najdete tu nonstop bary, vyhlášené restaurace, pojízdné stánky se smaženými brouky, napodobeniny luxusního zboží, masážní či tetovací salony i kluby kickboxu pro cizince. Khao San je hlučné, zábavné, barevné a pulzující. Život tu nikdy nekončí, každý den se plynule propojuje s tím dalším, až se zdá, že se tu čas docela zastavil. Můžete sem přijet za půl roku či za rok a Khao San bude stále stejné. Najdete zde stejné obchody, stejné prodavače.
Zastavení 2 – Mr. Thailand
Třeba chlapíka s neuvěřitelně nazdobeným tuktukem, kterému se říká Mistr Thailand. Ale když už jsme u tohohle legendárního vozítka, které bylo po řadu let jedním ze symbolů Bangkoku, dnes už si ho neužijete. Strašně smrdělo a hlučelo, proto radnice tuktuky zakázala a městem už jezdí víceméně jen moderní taxi. A to je dobře. S drzými řidiči tuktuků to vždycky býval boj. Tak třeba jste chtěli odvézt na nádraží, ale řidič začal lámanou angličtinou vysvětlovat, jaké máte obrovské štěstí, neboť právě tento konkrétní den vláda vyhlásila za státní svátek připravený pouze pro turisty. Autobusy z nádraží prý sice nejezdí, ale to vůbec nevadí, protože vás proveze po největších památkách ve městě. Samozřejmě zadarmo. Jenže hned po první památce zamíří do obchodního centra s drahými látkami či starožitnostmi, kde má za každého turistu slíbenou provizi. A když si „náhodou“ nic nekoupíte, zpátky vás už nevezme.
Zastavení 3 – Geniální jednohubky
Zpátky na Khao San. Právě odtud vyjíždějí každý den desítky mikrobusů na jednodenní výlety za největšími lákadly v zemi (oblíbený je třeba výlet do tygřího kláštera, kde si můžete pohladit opravdové dospělé tygry, nebo do Kanchanaburi, kde stával slavný Most přes řeku Kwai). Na Khao San koupíte také letenky i víza do okolních zemí a stejně snadno vám zde vyrobí falešné novinářské průkazy či mezinárodní studentskou kartu (obojí je velmi vhodné na nejrůznější slevy).
A hlavně, Khao San je jedna velká jídelna, v níž najdete všechno nejlepší z vyhlášené thajské kuchyně: od sladkostí (úchvatné mango sticky rice) až po grilované mořské potvory. Navíc v cenách, za které si v Praze nekoupíte ani hamburger. Nejlevnější „jednohubky“ – třeba grilovaná jatýrka, marinované kousky kuřete či grilované chobotničky – stojí deset bathů, tedy přibližně pět korun. A mají jich tu na desítky druhů, takže můžete několik dní pouze uzobávat a ochutnávat. Doslova národním pokladem jsou thajské nudle pad thai, které vám Thajka s pojízdným vozíčkem vykouzlí za tři minuty přímo před očima. I ty vyjdou na směšných deset korun. A když chcete absolvovat cestovatelsko-kulinářskou maturitu, můžete v podvečer ochutnat smažené brouky či kobylky.
Zastavení 4 – Naučte se thajsky
Zkušení cestovatelé a častí návštěvníci Bangkoku však dávají přednost klasickým thajským jídelním tržištím, kterých je ve městě na stovky a jež slouží pouze a jedině místním. Právě tady je možné sehnat nekonečnou škálu vyhlášených thajských lahůdek. Třeba pálivý papája salát je ostrý jako břitva (turistická verze nestojí za nic) a vedle zeleniny a koření se do něj roztloukají sušení krabi. Zkuste to: ženy obvykle končí s jídlem po pěti soustech, muži ho občas i dojí, ale pak si musí vzít nové tričko, protože jsou celí zpocení (mluvíme samozřejmě o našincích).
Většina thajských jídel je kombinací čtyř základních chutí sladko-slano-kyselo-pálivé. Ale v řadě případů máte možnost si jídlo doladit a přizpůsobit svým individuálním požadavkům. Ostatně, když si dáte na ulici legendární pad thai, přinesou vám několik dochucovacích mističek (ocet s chilli papričkami, sušené chilli, drcené oříšky) a vy si sami nudle doladíte podle vlastní chuti či nálady.
Pokud máte jen trochu času, určitě se přihlaste do jednodenního kurzu vaření. Není to vůbec drahé – dá se pořídit za směšných 400 korun (v Česku se podobné kurzy pohybují v cenách několika tisíc korun, což je značně napálené). V ceně je obvykle návštěva trhu, nákup surovin a uvaření tří jídel. Naučíte se třeba červené kari, výbornou polévku tom kha kai (případně tom yam kung – první je s kuřecím, druhá s krevetami) a již zmíněné nudle pad thai. A hlavně se královsky najíte. Takže shrnuto a podtrženo: určitě se v Bangkoku naučte thajsky. Tedy alespoň co se vaření týče…
Celý článek si můžete přečíst v Travel Digest 9-10/2011.