Jak prozkoumat Gaskoňsko v Jihozápadni. Francii prošpikovane říčkami, řekami a umělými kanály?
Odpověď zní – na palubě lodi nazývané Pénichette. Můžete si ji pronajmout na pár dní, na týden nebo dva a vydat se vstříc dobrodružství vonícímu armaňakem, sušenými švestkami i husími foie gras. A propos, víte, že je znali už staří Egypťané? A že husí játra mají delikátnější chuť než kachní, zvlášť pokud se podávají na opečené bagetě, sofistikovaně kombinovaná s marmeládou z fíků? Ale pozor, hladiny řeky Baïse se už blýska…
Ze suchozemce rybou
Koho by nelákalo postavit se za kormidelní kolo a zavolat na zbytek posádky: „Odvažte lana, vyplouváme!“ Modrozelená kráska typu P1260 R, jež v kajutách skrývá tak akorát pohodlí, už mizí za nejbližší zatáčkou. Čeká ji s námi týden plavby po řece a kanálech, které se desetiletí nepoužívaly a byly znovu „zplavněny“ až roku 1988. Nabízejí zelenkavé přítmí a klid, o kterém si můžete jinde nechat jen zdát. Dávno před příchodem železnice sloužily pro transport zboží z bohatého Armagnacu do chudšího departmantu Garonne, proto jsou vzájemně propojené i mosty, jejichž středem nevede silnice či koleje železnice, ale překvapivě tam teče voda. Takový 580 metrů dlouhý unikát z roku 1840 uvidíme na konci plavby. Zatím jsme ale přiletěli do Toulouse lowcostovým spojem aerolinky Vueling, jenž překonal vzdálenost 1700 km za necelé dvě hodiny. Za okny taxíku se mihne začátek slavného kanálu Du Midi, který propojuje Středozemní moře s Atlantikem, my ale míříme dál do středu francouzského venkova.
Sny vodních tuláků
Jack Kerouac by jásal. Na lodi jste volní jako ptáci, omezuje vás jen tok řeky, kterou splouváte. Jinak můžete zakotvit a přespat kde se vám zamane. U zříceniny mlýnu i na dohled náměstí neznámého městečka, bude-li mít kotviště. Francouzi si jsou vědomi toho, co cestování po vodě přináší, a tomuto průmyslu vybudovali perfektní zázemí. Stačí pár kliknutí na internetu a najdete třeba společnost Locaboat, agenturu zabývající se pronájmem lodí po celé Evropě. Vyberete si z jejich flotily a vyrazíte. O snižování životního standardu se nejedná – kajuty jsou vybaveny pohodlnými lůžky a mají dostatek úložného prostoru. Kuchyně se sporákem, lednicí a dřezem slouží většinou i jakýsi salon, kde s ostatními cestovateli trávíte nejvíce času. Milé překvapení čeká na úvod: abyste lodní krásku pro maximálně 12 osob mohli sami řídit, nepotřebujete kromě dovršených osmnácti let nic. Žádné zkoušky, učení se skript. Jen bleskové školení na počátku plavby, vysvětlení práce s říční mapou i klíčem, kterým si sami otvíráte stavidla.
Tekuté cesty armaňaku
A tak dřív, než se nadějete, plujete… Čtyřiaosmdesát kilometrů sjízdného toku Baïse spoutává 27 zdymadel. Denně urazíte průměrně 5 hodin, zbytek času věnujete návštěvám památek na břehu. Cesta končí v maríně města Agen a vede z opevněné bastidy Valence sur Baïse nejprve směrem na Condom. Záměna názvu tohoto města s pánskými ochrannými pomůckami je na místě, i když se zde dávno nevyrábějí. V majestátním Museum of Condom nic podobného nehledejte, vydejte se tam za informacemi o armaňaku. Jde o destilát z vína, vyráběný už od 14. století, který lze ochutnat například ve sklepeních blízkého zámku Cassaigne. Odpočívá v dubových sudech, a podle doby zrání se pak označuje jako koňak zkratkami VS, VSOP a XO. Armaňakem se mohou nazývat destiláty z hroznů pěstovaných jen na blízkých vinicích o rozloze 35 000 ha a může mít maximálně 63 % alkoholu. Komu by připadl silný, ať zůstane u vín. Bílá jsou příjemně suchá a zakulacená, což vychází z málo známých odrůd Petit Manseng, Gros Manseng, Colombard či Ugni Blanc. Výběr červených pak představuje hlavně Merlot, Cabernet Savignon, Cabernet Franc a Tannat – což je jakýsi střik vín obou barev.
Celý článek si můžete přečíst v Travel Digest 9-10/2011.
