MA-DA-GAS-KAR. ČTYŘI SLABIKY JAK Z DĚTSKÉ ŘÍKANKY. ZNÍ TO MAGICKY.
- TEXT A FOTO: PETR ZEMPLINER
Po Grónsku, Nové Guinei a Borneu zná tenhle čtvrtý největší ostrov naší planety každé malé dítě a každý jeho rodič… Nikoliv však z hodin zeměpisu, ale z povedených hollywoodských animáčů s lemurem králem Jelimanem, který tak rád trsá, trsá, lvem Alexem, hrošicí Glorií a permanentně blbnoucími tučňáky. Není třeba zdůrazňovat,že skutečný Madagaskar se tomu animovanému,pohádkovému vůbec nepodobá.I když… jako v pohádce se naMadagaskaru můžete cítit.
1 500 KM OD ROVNÍKU
Ostrov Madagaskar leží na jižní polokouli asi tisíc pět set kilometrů od rovníku kousek na východ od afrických břehů, od kterých ho odděluje Mosambický průliv. Je stále „Terra Incognita“, zemí neznámou. Málokdo tam byl, málo se o té zemi ví. Jako první použil jméno Madagaskar ve svém cestopise slavný Benátčan Marco Polo, když si ostrov spletl se somálským Mogadišem a ještě ten název trochu zkomolil.
Hlavní město Antananarivo, kterému všichni místní říkají zkráceně Tana, se rozkládá na východním pobřeží a má zhruba stejný počet obyvatel jako Praha. Celý Madagaskar obývá asi 22 milionů lidí. Bývalá francouzská kolonie nemá ani naleziště ropy, ani jiná „zajímavá“ nerostná bohatství, díky čemuž zůstává stranou zájmu světových mocností. Co jí však sudičky nadělily měrou nebývalou, je nádherná, často dosud panenská příroda. Tvoří ji jedinečné rostlinné a živočišné druhy, které nenajdete nikde jinde na zeměkouli. To proto, že ostrov se oddělil od africké pevniny už před mnoha desítkami milionů let a život se tam vyvíjel zcela izolovaně. Přírodovědci nazývají Madagaskar s nadsázkou nejmenším světadílem, protože tamní příroda, flora i fauna, je opravdu jiná a o to více fascinující. Na ostrově roste téměř 15 tisíc jedinečných druhů rostlin, 170 druhů palem – což je třikrát víc než na celém africkém kontinentě. Nádherně tu kvete 860 unikátních druhů orchidejí. Z devíti známých druhů baobabů jich šest naleznete právě na Madagaskaru. Pěstuje se tam pepřovník, vanilka, káva a také všudypřítomná cukrová třtina. Ekonomickým negativem pro ostrovany jsou v současnosti nízké ceny cukru na světových burzách. Pozitivem pro turistu pak výborný rum, obvykle podávaný ochucený: nejčastěji vanilkou, kokosem či mangem. Kromě křehkých chameleonů, na které narazíte úplně všude, žije na Madagaskaru 103 druhů a poddruhů lemurů. Krásní jsou nachově zelení lemuři noční nebo černí a zrzaví lemuři denní.
RYBÍ HODY PRO TURISTY
Obyvatelstvo tvoří směsice původních domorodců, kteří na kánoích dorazili z oblasti dnešní Indonésie v průběhu staletí okolo začátku našeho letopočtu, a tmavších obyvatel původem z Afriky, z nichž byly nejvýznamnějšími kmeny Bantu a Merina. Do rasového kotle se následně zamíchali i bílí kolonisté, takže se na Madagaskaru setkáte s rodilými Malgachy černými jako bota, ale i bílými, kteří jsou k nerozeznání od Evropanů. Úředními jazyky zůstávají malgaština a francouzština. Naprostá většina lidí se hlásí ke křesťanství, avšak na každém kroku se setkáte s animismem a nejrůznějšími pozůstatky pohanských kultů a náboženství. Turistický ruch je v plenkách, což skýtá cestovatelům pramalý komfort. Cesty jsou špatné, dopravní infrastruktura jednoduchá, na nákupy módních hadříků tam rozhodně nejezděte. Na druhou stranu jsou obyvatelé ostrova cestovním ruchem dosud nezkažení, nežebrají, jsou hrdí a usměvaví a i když si v jejich obchůdku nekoupíte příšerného dřevěného lemura nebo krásnou lýkovou kabelku, tak se nezlobí a úsměv mají stále na rtech. Skvělá je malgašská kuchyně, která kombinuje francouzskou rafinovanost a kreolskou kreativitu. Suroviny jsou vždy čerstvé, lahodné a hýří barvami.
Zelenina a ovoce vypěstované bez hnojiv, pesticidů a herbicidů na malých políčkách domorodců chutnají jako za časů našich prababiček. Nenechte se odradit formou, banány jsou sice malé, ale o to sladší. Rajčata nejsou dokonale oblečena ani nesalutují, jako ta holandská, pěstovaná v roztoku chemikálií, ale zato mají skutečnou chuť. A pak tu jsou čerstvé ústřice, obří tygří krevety, čtyři do kila, langusty, jejichž velikost a chuť je jedinečná, protože jsou naloveny na volném moři a nikoliv chovány v umělých líhních. Tyhle mořské potvory gigantických rozměrů koupíte ještě vonící mořem ráno na trhu za legrační ceny nebo si je můžete dát grilované někde v restauraci. Půl dvoukilové langusty, dvě tygří krevety, šest krevet menších, kalamáry, pár kousků chobotnice a tak půlkilová rybička, to vše vyjde na nějakých deset eur. Nejste-li Otesánek, stěží to zvládnete sníst. Rybáři pro tyhle dobroty vyplouvají ještě za tmy na pirogách vydlabaných z jediného teakového kmene opatřeného vahadly na obou stranách člunu. Místní však dávají přednost hovězímu, chovají téměř výhradně indické krávy zebu. Plody moře jedí prý pouze v největší nouzi. Chcete-li zebu ochutnat, naservírují vám ji nejspíš na kokosovém mléce nebo dušenou s burskými oříšky. Zebu na Madagaskaru naštěstí není posvátná.
Celou reportáž si můžete přečíst v Travel Digest 6/2012.