Na pořádné prozkoumání Islandu vám nemusí stačit ani několik týdnů. Pokud se ale na tento sopečný ostrov dostanete v zimě, kdy jsou dny nejkratší a zima vám zalézá až do ponožek, a máte čas jen na víkend, následující zajímavosti byste neměli minout.
Už přílet na Island ve světle zapadajícího slunce je monumentální. Je sice teprve okolo třetí hodiny odpoledne, ale zasněžené kopce se koupají ve zlatých paprscích a postupně mizí v šeru. V zimě si totiž Islanďane užiji slunečního svitu jen několik hodin denně, a to pouze pokud mají štěstí a není zataženo. O to více času je alespoň za tmy na krásné polární záře.
Po přistání na hlavním islandském letišti v Keflaviku se vypravujeme podél pobřeží ke stotisícové metropoli Reykjaviku. Hlavni město Islandu založil v roce 874 vikinský osadník Ingolfur Arnarsson a jeho jméno v překladu znamená „kouřová zátoka“. Co se architektury a celkové atmosféry tyče, Reykjavik nabízí obdobné zážitky jako všechna větší severská města. Většinu ulic, a to i v centru města, lemují malé a barevné domky. Ty prokládá moderní architektura velkých, povětšinou kancelářských budov a na to vše dohlíží moderní kostel Hallgrimskirkja. A to ‚dohlížení‘ mysli vážně, protože se 73 metry je šestou nejvyšší stavbou na celém Islandu.
Přímo proti průčelí kostela konči Skolavordustigur, jedna ze dvou hlavních nákupních ulic. Hned za rohem je její delší sestra Laugavegur. Tady na par stovkách metrů nakoupíte všechny suvenýry a najdete většinu barů a restauraci. Nezapomeňte se podívat také na budovu islandského parlamentu v ulici Kirkjustrati a jen kousek odtud na moderní budovu městské radnice.
A pro milovníky dějin ještě jedno zásadní místo – Hofdi. Pod tímto jménem najdete na severním pobřeží Reykjaviku původní budovu francouzského konzulátu, kde se v roce 1986 sešli na mírovém summitu prezidenti Ronald Reagan a Michail Gorbačov.
Ale je čas vyrazit dal! Stačí ujet z města jen několik kilometrů a jste v pustině. V našem zimním případě v zasněžené pustině. To však neznamená, že byste zde neviděli nic zajímavého. Pro stylový odpočinek a nocleh doporučujeme Hotel Ion necelých 50 kilometrů od metropole. Nejen že je zajímavý kombinaci staré a moderní architektury včetně venkovního geotermálního bazénu, ale také svým okolím. Z jeho oken totiž můžete kromě impozantních hor pozorovat i věčně kouřící geotermální elektrárnu Nesjavellir. Tedy kouřící… Ona je to pára, za kterou může vroucí voda vyvěrající na povrch. Nesjavellir díky ni poskytuje elektřinu a teplou vodu celému Reykjaviku. Slovem ‚teplou‘ je míněno 1100 litrů vody o teplotě 82–85 stupňů za sekundu. Mimochodem, na Islandu se neplatí za elektřinu, ale pouze za její přenos elektrickým vedením.
Na vyfoukaných a zmrzlých silnicích se vyplatí mít pořádné SUV, v našem případě je to Land Rover Discovery Sport, a rovnou s pneumatikami s hřeby. I tak je potřeba řídit opatrně, protože krajnice jsou příkré a nafoukaný sníh zrádný. Pokračujeme Národním parkem .ingvellir, kde byl v roce 930 založen první islandský parlament.
Jedna se o jednu z geologicky nejaktivnějších oblasti světa. Není divu, protože místní udolá a hory jsou součástí Středoatlantického hřbetu, který odděluje severoamerickou pevninskou desku od té euroasijské. Pro nás to znamená jediné – gejzíry! Vaše návštěva Islandu může byt sebekratší, ale prosluly Strokkur, který chrli horkou vodu do 30 metrů každých pár minut, prostě vidět musíte. Ještě velkolepější je prý Velky Gejzír, který ale aktuálně netryská (pouze při státních svátcích jej k tomu přinutí odbornici). Jeho poslední samovolné erupce po zemětřesení v roce 2000 ale dosáhly výšky až 120 metrů!
Kousek od gejzírů najdete něco, co byste v lednu na Islandu nečekali – rajčatovou farmu Fri.heimar. Tady si dejte oběd a poslechněte si, jak se diky geotermalni energii pěstuji rajčata 365 dni v roce. Z nedalekých pramenů sem potrubím dostávají nejen teplo, ale i oxid uhličitý nutný k fotosyntéza. Na opylovani květů stačí krabice čmeláků – a můžete sklízet pravá islandská rajčata.
Poslední zastávkou našeho minivýletu po okolí Islandu je ‚Tajná laguna‘ v obci Flú.ir. Tajná je pouze dle jmena, jinak o ni všichni moc dobře vědí. Islanďani se tu totiž již od roku 1908 či plavat, jak se chlubí informační cedule vedle přírodního bazénu se čtyřicetistupňovou vodou. V něm si odpočiňte a popřemýšlejte, jestli nestojí za to sem zajet i v letě…
Lukáš Novák
