Každý zná na severu Itálie Lago di Garda. Ale byli jste u sousedního Lago di Iseo? Kromě úžasné krajiny vás okouzlí i zdejší perlivé víno – Franciacorta. Místní vinaři je pilovali desítky let, než se roku 2005 dostalo na trh.
Rovinatá krajina se prudce láme a nad ní se vypínají majestátní Alpy. Už tento dramatický pohled, který vás přivítá při cestě k jezeru Lago di Iseo, je předzvěstí toho, že vjíždíte do výjimečného kraje. Samo jezero je šesté největší v Itálii a jeho krásu podtrhuje i 600 metrů vysoký ostrov Monte Isola. My míříme do kotliny Franciacorta, kterou před tisíci lety vyhloubil ledovec v místě mezi dnešními městy Brescia a Iseo. Vzniklo tak ideální místo, kde jsou vinice chráněny štítem hor, a pokud se vydáte na kole či pěšky na túry, můžete se stále znovu a znovu kochat výhledy na velehory.
Víno se zde pěstovalo už od dob Římanů, ale nikdy nedosahovalo takové kvality a věhlasu jako dnes. Až v 60. letech 20. století přišli místní vinaři na myšlenku vyrábět tu šumivá vína. Skoro čtyřicet let pilovali postup, až roku 1995 získali jedno z respektovaných hodnocení: Denominazione di Origine Controllata e Garantita (DOCG). Na klasický trh se ale šumivé víno Franciacorta dostalo až o mnoho let později. Kvalita a příprava se nesmějí podcenit!
Franciacortu vyrábí konsorcium devětadvaceti vinařů, které spojují místo a postup výroby. Na toto šumivé víno se používají odrůdy Chardonnay, Pinot Noir a Pinot Blanc podle typu vína (Satén, Rosé, Millesimato, Riserva či klasická Franciacorta). Oproti klasickému vínu zraje Franciacorta nejen v tancích, ale po sedmi měsících je plněna do láhví, kde probíhá druhá fermentace pod tlakem 5–6 atmosfér. Při zrání se usazuje kal, takže vinaři musejí všechny láhve pravidelně otáčet. Následuje odstranění kalu, které malá výrobní linka stihne během 5 sekund: nejprve kal u zátky zmrazí, odzátkuje, vytáhne kal a narazí špunt.
Dále už to znáte: špunt, viněta a papírová krabice, ve které víno míří do světa. Kvůli dvojitému zrání se láhev Franciacorty dostane na stůl nejdříve za 18 až 67 měsíců od sklizně – dle daného typu vína. Okolí jezera lemují cyklostezky, které vytvářejí okruh vhodný i pro méně zdatné cyklisty. Pokud patříte spíše k příznivcům pěší turistiky, čeká na vás řada vycházkových okruhů. Klidně se na ně pusťte i s malými dětmi, nejkratší trasy měří jen okolo 2,5 km.
Honosné vily, které budete míjet, připomínají slavnou minulost. Brescia byla v době Benátské republiky velmi bohatý region a místní šlechta měla dostatek času i prostředků na budování přepychových paláců. Náš tip: Podívejte se do Palazzo Tori. Možná vás provede sám kníže!
Připomínkou minulosti je i označení Italská lvice, jak se také Brescii říká. Město svou přezdívku získalo v polovině 19. století, kdy odvážně odolávalo náporu rakouských vojsk. Určitě se zastavte v historickém centru na hradě, odkud máte město jako na dlani (pod hradem najdete Pusterlu – největší městské vinice v Evropě).
Stejně tak můžete strávit celé odpoledne v komplexu městského muzea, kláštera a kostela Santa Giulia, který vyrostl na základech antického domu. Popojdete-li pár stovek metrů směrem do středu města, dostanete se na náměstí Piazza della Loggia. Na domě přímo naproti radnici najdete unikátní sluneční hodiny, které vám stoprocentně zamotají hlavu. Kromě toho, že čas zobrazují na čtyřiadvacetihodinovém ciferníku, ukazují i čas východu a západu slunce či kalendářní měsíce. Uvnitř domu je navíc ukrytý stroj, který měří astronomické hodnoty.
Mimochodem je zajímavé, že radnice měla původně schodiště ve vedlejším domě, takže do vyšších pater se radní museli dostávat přes most mezi domy. Nejlepší kulinářský zážitek si z Brescie patrně odnesete, když navštívíte Tratorii Urbana Mangiafuoco v centru Brescie. Je jedno, jestli si dáte tagliatelle s rajčaty, rizoto s medem a pečenými kaštany nebo líčka z mladého býčka s polentou. V rodinné restauraci vaří vše s láskou. Pokud chcete něco netradičního, zkuste místní bazalkovou zmrzlinu s čokoládovým suflé!
A rozhodnete-li se potěšit své blízké dárkem z cest, rozhodně bude nejlepším suvenýrem slavný sýr z údolí Valpersane. Mnozí odborníci považují zdejší kozí sýry za nejlepší v Evropě, z vlastní zkušenosti můžeme doporučit například neobvyklý kozí sýr s jemným popelem. Dobrou chuť!
Lucie Poštolková
