Krásy naší země nejlépe vyniknou na stříbrném plátně. Pátrat po nich můžete nejen v kině, ale třeba i na webu Zemefilmu.cz nebo s pomocí jeho mobilní aplikace, které připravila agentura CzechTourism.
Tuzemskou porevoluční kinematografii většinou český divák vnímá s mírným despektem. Točí se u nás méně filmů, nevyhráváme zlaté sošky na Oscarech či evropských festivalech,pokud nás do téhle vybrané společnosti vůbec pozvou, a vlastně ani nijak nebažíme po globálních tématech. Prostě si jedeme to svoje a protáčíme peloton stále stejných tváří. Jeden nečekaný trumf ale máme – umíme moc hezky prodat krásy stověžatky, půvab českých luk, lesk tuzemských jezer nebo tajuplnost našich hvozdů. Česko možná nemá Alpy, nedisponuje mrakodrapy a nenabídne moře, ale přesto má svůj nezaměnitelný půvab, kterým se kochal už pan doktor Skružný (Rudolf Hrušínský) ve filmu Vesničko má středisková. A kde se vlastně ta luka a panoramata, jež se stávala jeho škodovce osudnými, nacházejí? V okolí Neveklova, kde se převážná část filmu natáčela. Je to jen pár kilometrů od Benešova a tucty místních vísek,rozsypané do nádherné přírody plné úrodných polí, tvořily ideální kulisu úspěšného snímku, který dodnes nezestárl.
I současní filmaři naštěstí moc dobře chápou, jaký potenciál se v krásách české země skrývá, a jen občas vyrážejí s kamerou do zahraničí,aby svůj snímek ozvláštnili nějakou tou exotikou. Úspěšné české filmy ale většinou zkoumají podstatu české nátury a k tomu patří i nezaměnitelně české kulisy. Ostatně nepřilnuli jsme k nim jenom my, což dokazuje jejich výjimečnost. Za půvabem vesniček,měst a přírodních parků se sem sjíždějí filmové štáby ze širokého okolí a nechybějí ani velká jména z bájného Hollywoodu. Samozřejmě nejčastěji míří do Prahy, která má ale pověst princezny v myším kožíšku. Málokdy totiž hraje samu sebe, většinou zaskakuje za nějakou jinou světovou metropoli – např. ve filmech jako G.I. Joe (Paříž), Mission: Impossible IV nebo Smrtonosná past 5 (obojí Moskva), abychom jmenovali ty největší blockbustery z nedávné doby. A když už tu někdo natáčí přiznaně, např. akčního Střelce s Dolphem Lundgrenem či špionážní snímek xXx s Vinem Dieselem, promění Prahu a její okolí k nepoznání, často k pobavení místních, kteří všechny přešlapy v geografii odhalí na první pohled.
Podobné záskoky naštěstí čím dál tím častěji obstarávají i další kouty Česka. Karlovy Vary se při natáčení bondovky Casino Royale proměnily v Černou Horu, komplet s kasinem, ve kterém agent Jejího Veličenstva sehrál osudovou karetní partii. Stejně tak dějiště mezinárodního filmového festivalu upoutalo režiséra Wese Andersona,který si hotel Pupp „vypůjčil“ při designování Grandhotelu Budapešť. Industriální Ostrava zas posloužila jako ideální kulisa pro sci-fi Babylon A.D. a jedna ze scén tohoto snímku se natáčela i v lomu Amerika, který svou netradiční krásou zlákal celé houfy českých i zahraničních filmařů. A pátrat můžeme dál, stačí se zahledět třeba na pohádkovou zemi z Letopisů Narnie. Po průchodu kouzelným šatníkem lze spatřit nejen mluvící lvy a další pohádkové postavy, ale třeba i Pravčickou bránu, jež dokazuje, že ani sebelepší počítačové triky nedovedou nahradit křivky stvořené přírodou.
Ano, Česko rozhodně má co nabídnout. Ví to i štáb velmi úspěšné televizní adaptace Tří mušketýrů, kteří momentálně běží na jedné z tuzemských televizí (a zároveň se dotáčejí další díly na českých hradech a zámcích). Berou si tak příklad třeba z úspěšného seriálu Borgiové, který se natáčel na Točníku, Křivoklátě nebo na zámku v Telči. Barborská ulička v Kutné Hoře zase zažila Bessonovu Johanku z Arku nebo Bídníky s Liamem Neesonem. Další zájemci s hladovými kamerami stojí ve frontě, navzdory tomu, že se i okolní státy předhánějí v tom, kdo nabídne filmařům lepší podmínky. Takzvané filmové pobídky začalo Česko kvůli liknavosti vlády nabízet se značným zpožděním oproti např. Maďarsku, které před několika lety sebralo většinu velkých hollywoodských projektů. Teď se karta obrací, protože systém pobídek se stabilizuje a tečou do něj větší peníze. Jakmile se pravidla přestanou rok co rok měnit,zakotví u nás řada zahraničních produkcí. Nejenže dostanou za své utracené peníze značné daňové úlevy, ale hlavně budou moci využít místní kvalifikované pracovní síly a špičkové zázemí barrandovských ateliérů. Právě moderní filmová studia rostou jako houby po dešti v celé Evropě (velkou konkurencí kromě zmíněného Maďarska je především štědré Německo se svým filmovým městečkem Babelsberg), ale u nás láká filmaře možnost natáčet venku, v pitoreskních vesničkách s nezaměnitelným koloritem, nekonečných šumavských lesích či bezpočtu přírodních památek.
Česko má totiž ve filmovém světě dodnes slušný zvuk. A není to jen kvůli špičkovým kaskadérům, kteří si do USA jezdí přivydělat,tuzemská linka se vine světovou kinematografií od jejích zlatých začátků. Dnešní fanoušci filmu ale mnohdy nevědí, kde hledat její začátek, protože se soustředí jen na české herce v hollywoodských filmech, třeba na Karla Rodena ve filmech 15 minut a Hellboy. Stačí přitom vzpomenout na Annu Ondrákovou, která se proslavila jako Anny Ondra a hrála i v několika Hitchcockových filmech, aby se nakonec provdala za boxera Maxe Schmelinga. A co třeba Herbert Lom, slavný inspektor Dreyfus z filmové série Růžový panter? Rodným jménem Herbert Kuchačevič ze Schluderpacheru se narodil v Praze roku 1917. Své neprakticky dlouhé jméno nahradil jednoduchým Lom – bylo to nejkratší a nejjednodušší jméno, které našel v pražském telefonním seznamu. Zpětně ho každý vnímá jako Brita,ale jeho průlomové role byly v českých filmech Žena pod křížem a Boží mlýny. Když v roce 1939 utekl před německou okupací do Londýna, přišli jsme o herce výjimečných kvalit.
Jak sami vidíte, český otisk ve světové kinematografii je mnohem hlubší, než by se mohlo zdát. A to vůbec nepočítáme oficiální hvězdy typu Svěráka, Menzela či Formana, kteří úspěšně obstáli ve světové konkurenci! A kde vlastně při pátrání po českých krásách ve světových a tuzemských filmech začít? Výborným nápadem je spojit příjemné s užitečným a užít si mapování českých filmových lokací jako výlet! Umožní vám to web Země filmu (www.zemefilmu.cz) a jeho mobilní aplikace Czech Film Trips. Kromě češtiny je k dispozici i v angličtině (tady ale pozor na mnohdy kryptické názvy filmů)a nabídne desítky a desítky přehledně seřazených filmových míst,přičemž další stále přibývají. Najdete tu hustě obsypanou mapu Česka, přičemž každý filmový záznam je plný informací o natáčení,ale i o lákadlech v okolí místa, kde ta či ona scéna vznikala. A protože aplikace slouží jako oficiální prezentace daných filmů, nabízí i přehrávání úryvků z filmů na jednotlivých lokacích, takže si můžete velmi jednoduše porovnat film s realitou. Web Země filmu tak v sobě kombinuje hodnotu filmového a turistického portálu. A jeho aplikace nabídne třeba i check-in v daném místě, abyste příště věděli, že už ho máte absolvované. Kdo má větší ambice, ten může dokonce zkusit tematické filmové výlety, které mu pospojují několik lokací za sebou. Se zapnutou GPS se pak snadno dopraví přesně namísto, kde stála filmová kamera.
Já jsem aplikaci vyzkoušel na něčem relativně jednoduchém. Zvolil jsem další filmovou perlu s Rudolfem Hrušínským v jedné z hlavních rolí – Hrabalovy Slavnosti sněženek. Ty se skoro celé natáčely v jeho oblíbeném Kersku, kde dodnes stojí pivnice Hájenka,ve které se pořádala velkolepá hostina a jež byla svědkem nejednoho vesnického sporu. Pravidelně tu pořádají zvěřinové hody, čepují Postřižinské pivo a mají interiér vyzdobený v duchu filmu. Zvenku byste bez aplikace nebo znalosti filmové historie ale jen těžko poznali, kde se vlastně nacházíte. A stejné je to i s nedalekou silnicí č. 3308. Právě tady pan Franc (Hrušínský) při honbě za divočákem zanechal na traktůrku celou svou rodinu, protože zákon myslivosti je přece nad všechny ostatní! S trochou snahy najdete i prodejnu potravin z filmu, ačkoliv jde dnes o běžný dům, stejně tak se vám povede objevit dům pana France, a to všechno v okruhu několika kilometrů. I proto je Hrabalovo Kersko snadným terčem pro ty, kdos lovem lokací teprve začínají. Jinde totiž zub času zanechal větší stopy nebo zaúřadovalo filmové kouzlo, a proto jsou lokace často k nepoznání od těch ze stříbrného plátna. Turista musí sledovat jemné nuance, nakoukat film dopředu nebo si na stránkách Zeměfilmu řádně prostudovat popisky a instrukce.
Objevování tuzemských klenotů a jejich mnohdy dobře skryté filmové historie má svoje kouzlo. Bude bavit dospělé, kteří filmy pamatují, ale i děti, zvlášť pokud jim je den před pátrací akcí pustíte. Ideální příklad? Třeba Jak dostat tatínka do polepšovny.Výlet do Českého ráje k rybníku Věžák nebo na okolní skály, kam se dostanete i bez lana, bude po zhlédnutí kultovní české komedie o to silnější. Navíc, jak říká horolezec Luboš, jedna z hlavních postav filmu: „Lidi si kolikrát myslí, že čím dál od domova, tím větší zážitek. A přitom největší divy přírody často leží na dosah ruky.“ Neváhejte a sáhněte po nich už letos!
Václav Rybář
Foto: archiv, shutterstock, wikimedia
