Známý slogan „žít brno“ zdá se být úspěšně naplněn. Brno žije! Vydejme se do města, které sice nemá metro, ale zato má jiskru v duši.
Brno žije. Nejlepší bar Česka není ani Tretter’s, ani Bugsy’s v Praze. Nejlepší je Bar, který neexistuje, a je v Brně. Nejlepší hospoda z řetězce Lokál je také v Brně. A právě brněnský Lokál poukazuje na změnu, kterou město prožilo. Tomáš Karpíšek, majitel celé sítě Ambiente, do níž Lokál patří, kdysi prohlásil, že žádnou svou restauraci v Brně nemá, protože Brno má oproti Praze tak nízkou kupní sílu, že Brno jeho restaurace zkrátka neutáhne. A teď? Nejlepší Karpíškův Lokál.
Co je Brno? Zatáčka po cestě na Vídeň, utahují si Pražáci. Jenže perspektiva funguje i obráceně. Když jste v Brně, Praha zůstává kdesi na konci starobylé dálnice. Při pohledu na mapu je zřejmé, že Brno je pro zahraniční turisty ideální základna k návštěvě střední Evropy: je to blízko do Vídně, Bratislavy i Budapešti. Praha leží trochu stranou, srdcem Evropy je opravdu spíš Brno. A navíc velké metropole jako Paříž, Londýn, Berlín či Prahu už každý víceméně zná. Je proto vítaným současným trendem objevovat menší města. Například Brno.
Jaké jsou přednosti Brna? Je to město snadno dostupné ze všech světových stran. Je to město, kde se dá v zásadě všude pohodlně dojít pěšky. Je to univerzitní město, což znamená spoustu mladých lidí, nápadů a inovací. V Brně lze dobře podnikat, nájmy tu jsou nižší než v Praze a je tu menší konkurence. Lidé jsou v Brně obecně optimističtější a příjemnější než v Praze, chybí zde pražská arogance. Brňáci si nedělají zlou legraci z Prahy, jako se to děje obráceně. Obrovským plusem pro návštěvníka Brna je, že turisté tu nikde nemají převahu. Jezdí sem, ale ztratí se mezi místními. Nenajdete tu tedy žádný kýčovitý a nepříjemný turistický skanzen typu pražského Staroměstského náměstí či Karlovy ulice. V Brně je navíc blízko ke zdrojům: palírny a vinice jsou nedaleko, vynikající pivovar Hauskrecht přímo ve městě. Obyvatelé Brna se navzájem víc znají, což vytváří skvělou náladu. Do města je možné přijít sám a je docela pravděpodobné, že někoho známého potkáte. Osvěžující jsou také změny na radnici, kam se v posledních volbách dostaly nové a čerstvé strany.
Brněnská kavárna
Co vás v Brně čeká? Začneme nejdůležitějšími záchytnými body, tedy kavárnami. Skøg je kavárna, která kdyby nebyla v Brně, mohla by být klidně v Kodani, Berlíně či Bostonu. K čistě navrženému interiéru patří bílá omítka, dřevo, černě natřené traverzy, pečlivě pěstěný plnovous muže za barem, plechová vanička místo umyvadla na WC a vlastní pražírna kávy. V Café Placzek se skvěle nasnídáte. Café Mitte je svěží, příjemná kavárna, v níž se odráží kavárenská kultura nedaleké Vídně. Výhodou Café Fratelli je propojení se zdejším velmi oblíbeným kadeřnictvím Jacob & the Stylers. Původně fungovalo pod londýnskou značkou Tony & Guy, ale chlapci se po neshodách s mateřskou firmou osamostatnili a jejich podnik je nyní ještě lepší. Zatímco Pražáci jdou za značkami, v Brně za kvalitou a fajn lidmi. Kompletní výčet kaváren by byl dlouhý: Fusion, v Melounovém cukru, Industra, Spolek, Falk, Charakter, Kafec…
Přívětivá atmosféra kaváren se večer přelévá do barů. Současnou hvězdou je Bar, který neexistuje, přísně stylový podnik bez stylového odstupu a chladu. Většinou tu bývá zcela obsazeno, což se stalo i nám. A pak jsme zažili něco v Praze neznámého: po milém přivítání a informaci, že bohužel je plno, si od nás vzali telefon s tím, že když si půjdeme sednout jinam, tak nám zavolají, až se místo uvolní! Naši domněnku, že takový vztah k hostům je jen pozitivní anomálie, nám vyvracejí v baru Spirit. Ještě než si stíháme cokoli objednat, každý dostává zdarma sklenici vody. Po objednání hruškovice se barman omlouvá, že zrovna nemá 50 Kč na vrácení a zda bychom byli tak laskavi a počkali, až bude mít drobné. Říkáme, že to je v pořádku. Barman však nechce zůstat dlužen, a tak do plných sklenic, bez trapné odměrky, dolévá z láhve v podstatě druhou porci kořalky. Až takových výšin dosahuje brněnská velkorysost.
Vchod do podniku Super Panda Cirkus na Šilingrově náměstí je nenápadný. O to větší zážitek čeká uvnitř. Posadí vás, přinesou vám na účet podniku zelený čaj, zklidníte se. Což je někdy třeba, například když se právě na Šilingráku rvou světští. Dostanete ještě zdarma vodu, případně lajnu prášku z čokoládového bobu a z nápaditého jídelního lístku na otáčecím „pergamenu“ si vyberete z ještě nápaditější nabídky. Je vidět, že majitelé Super Panda Cirkus hodně jezdí do světa a jsou všímaví. Podnik, kde se příjemně končí, je Poslední leč v budově Divadla Bolka Polívky. V tomto nedbale elegantním dvoupatrovém baru se scházejí herci, studenti, umělci, melancholici a další svérázní lidé nočního města brněnského. Interiér z tmavého dřeva a svítidla s plechovými stínítky společně s tabákovým kouřem vytvářejí zvláštní atmosféru zalitou lehce mlžným žlutým světlem. Mohl by to být otřískaný bar v New Yorku někdy ve čtyřicátých či padesátých letech, jen místo černého jazzmana tu mají jukebox.
Na elektronickou hudbu je v Brně zařízen klub Perpetuum. V uplynulých letech tu hrála kompletní česká DJská elita i světové klubové hvězdy. Odvážnější pak mohou zajít do naprosté klasiky brněnské nightlifové scény, klubu Tabarin. Je nemožné to popsat, musí se to vidět.
Jíst Brno
Brno nabízí v jídle skoro totéž co Praha, ovšem je menší a nápaditější, a to počínaje již nejnižšími cenovými kategoriemi. Hned u nádraží je originální bistro Quick, lidový, ale kvalitní bufet v oranžovém provedení a s tulipány na stolech. Takových jídelen není nikdy dost. Přímo v areálu nákladních nádražních budov, v tržnici Malá Amerika, každou sobotu probíhá Food Park, tedy trh s jídlem. A je to trh, jak má být: od Terezy Mášové ochutnáte a nakoupíte skvělé paštiky „Boženka“, vedle hned uzená masa a špek, o kus dál originální kvalitní čokolády, onde čerstvé jarní rolky, u toho koláče, o kus dál zase med, a tak bychom mohli pokračovat pořád dál, stánků je tu dobrých padesát. Mezi nimi i jeden zvlášť ostrý. Značka se jmenuje HuHu Chilli a dredatý chlapík u něj prodává chilli omáčky, které sám vyrábí a nejspíš také ve velké míře konzumuje. Ochutnali jsme a… ostře výborné! Před halou stojí Pasta Truck, obsluha hbitě nabízí vzorky těstovin kolemjdoucím.
A nabídka potravin pokračuje i ve městě. Od gyrosů, jejichž prodavači se rozzáří, když je pozdravíme po albánsku „mirre dita!“, až po bio fair cool organické produkty. Mimo jiné, v hotelu Best Western International podávají fantastické snídaně (a dodávali catering i papeži, když byl na Velehradě). Pokud si chcete k jídlu v klidu sednout, neuděláte chybu, když zvolíte některé z bister, jako jsou My food, Bistro Franz, Deguštace, Fresh freaks bistro, Morgal, Soul Bistro či Vivobene Gusto. Případně již zmíněný Lokál, kde od krásné servírky Lenky Winigové chutná párková variace s křenem dvojnásob, o tankovém pivu nemluvě. Když jsme se koupali na přehradě neboli správně brněnsky na „Priglu“, čekali jsme od místních restaurací s plastovým zahradním nábytkem a reklamními slunečníky obvyklou českou výletní baštu z polotovarů osmažených ve fritovací lázni. Restaurace U Vodů přímo u hráze nás vyvedla z omylu: podávají velmi chutné ryby, bifteky i další pokrmy. Kvalitu nám potvrdili rozhovor s místní mladou vietnamskou dvojicí, která si pochutnávala na svíčkové v obřím talíři s jedním obřím knedlíkem. Štíhlá dívka s mlsným jazýčkem ho vyjedla celý.
Kdo zatouží postoupit v gastronomickém žebříčku ještě o pár schodů výše, v Údolní ulici navštíví restauraci Koishi. A určitě také fenomenální Pavillon, nacházející se na Kolišti v budově, která je kopií slavné a zbořené Zemanovy kavárny. V Pavillonu dostanete degustační menu ve stylu fusion, který tu pojímají opravdu vynalézavě. Je vidět, že to kuchaře baví, a zároveň, že jim nechybí gastronomická erudice. Na rozdíl od škrobenosti některých „hoch“ podniků se personál chová k hostům s jistou bodrostí, ovšem daří se mu balancovat na hranici familiérnosti, takže výsledek vůbec nepůsobí trapně, ale vtipně a přátelsky.
Když jsme se najedli, pojďme na pivo. Plzeň má plzeňské, Budějovice Budvar, Brno má Starobrno, které není špatné. Ale především má taky již zavedený restaurační pivovar Pegas a pivovar Lucky Bastard, zaměřující se na svrchně kvašená piva. Slušnou nabídku piv nabízí Pivárium a také již chválený Lokál. A pak tu je fenomenální pivovar Hauskrecht. Zde vaří především světlé ležáky plzeňského typu zkušený profesionál Petr Hauskrecht, který působil jako sládek u Fleků, v Krušovicích i ve Velkém Březně. Po zhlédnutí krátkometrážního filmu o životě a díle páně Hauskrechta se soundtrackem od brněnské punkové kapely Bombs from Heaven absolvují návštěvníci exkurzi po pivovaru s řízným a zároveň exaktním výkladem mistra sládka, který si občas i vaše pivovarské znalosti prověří (jak se jmenují nástroje v pivovarském znaku?). Pivovar se nachází v jedné z cihlových industriálních staveb bývalých městských jatek. (Taxikář se nás ptá: jedete na Porážku? Tak se totiž ta ulice jmenuje).
Umění v Brně
V podobných nostalgicky industriálních budovách jako pivovar sídlí i Galerie Fait, dříve Wannieck, u nákupního centra Vaňkovka. Umělecké stánky mají v Brně vysokou koncentraci, jak jsme si ověřili návštěvou Moravského zemského muzea v Dietrichsteinském paláci a Paláci šlechtičen, kde byla výstava „Jízda králů“. V Moravské galerii v Brně se odehrává najednou několik výstav. A je možné vidět dílo takových veličin, jako je například předčasně zemřelý Ján Mancuška. Z větších galerií uveďme třeba ještě Dům umění města Brna.
Brno divadelní žije neméně. Kromě menších divadel, jako jsou Husa na provázku či Divadlo Bolka Polívky, tu je Městské divadlo Brno a Národní divadlo Brno, sestávající hned ze tří divadelních domů: Mahenova divadla (činohra), Janáčkova divadla (opera) a Divadla Reduta. Mahenovo divadlo jsme prověřili na představení Králova řeč a Janáčkovo na Janáčkově opeře Příběhy lišky Bystroušky se skvělou mladou sólistkou Martou Reichelovou v hlavní roli.
Divákům, kteří dávají přednost dynamickému dění, pohledu na harmonii zdatných těl či týmovému duchu, nabízí Brno řadu sportovních utkání a závodů. A nejde jen o samozřejmý fotbal či hokej, ale třeba i o futsal či v Praze exotickou a zde slavnou kolovou nebo krasojízdu na kole. Brno je městem univerzit, vzdělání a vědy, a toto téma je tu dostupné i v přístupné rovině ve VIDA! Centru v areálu výstaviště. Děti od útlého věku do sta let tu názorně vidí, jak nejspíš funguje Bermudský trojúhelník (ze dna unikající bubliny metanu snižují výrazně hustotu vody, tím podle Archimedova zákona klesá výtlačná síla působící na předměty – tedy i lodě – do ní ponořené, a lodě tudíž klesají pod hladinu), a desítky dalších fyzikálních i biologických jevů. Proč VIDA? Toto české zvolání není nic jiného než řecké Heuréka!, „Nalezl jsem“, které údajně pronesl nahý Archimedes vyběhnuvší na ulici poté, co ve vaně objevil Archimedův zákon.
Brněnské památky
Bez památek nelze být atraktivní destinací a Brno je na památky bohaté – najdete je v každém průvodci. Jako působivé entrée sestupte do brněnského podzemí a pak navštivte kostnici u sv. Jakuba. Kromě meditace nad vlastní pomíjivostí můžete obdivovat vkusné a decentní spojení úcty k mrtvým a moderního umění.
Co Brno odlišuje od Prahy, je živý duchovní rozměr. Brno je stále výrazně katolické město, kde platí nejen „žít Brno“, ale také „žít víru“. Díky tomu je Brno místo setkávání a kultivace ducha. Kostely jsou v době bohoslužeb, třeba i v sobotu večer, plné. Být mladý praktikující katolík v Praze je podivnost a exotika, v Brně ne. A mše v katedrále svatého Petra a Pavla v ranním světle je úžasný zážitek pro každého. Praha je architektonicky stále velmi konzervativní, Brno avantgardní a moderní.
I kdybyste tu nenavštívili nic jiného než vilu Tugendhat, památku UNESCO, dozvíte se o architektuře nesmírně mnoho. Tento dům nelze v úplnosti zažít jinak než na vlastní oči. Vstupenky je třeba sice rezervovat hodně dopředu, ale udělejte to, stojí to za to. V této funkcionalistické vile od Miese van der Rohe totiž nahlédnete, jak dobře lze bydlet, jak je důležitý prostor, proč je dobré zbavit se zbytečností a jak dobře žít. Vila učí, že věci si máme uklidit do skladovacích prostor, obytné prostory je dobré nechat dýchat a že pro manželství jsou dobré oddělené ložnice. Zjistíme, že dům může kultivovat své obyvatele, dopřávat jim estetický odpočinek a podněcovat soustředěnost a tvůrčí myšlení.
Vstřícní lidé Města Brněnského
V Brně jsme byli již mnohokrát, ale vždycky nás něco naprosto překvapí zcela nepřipravené. Tentokrát to byl pán ve středních letech, v saku, perkách a s aktovkou. To by nebylo nic divného, jen od pasu po boty měl pán místo obvyklých kalhot přiléhavou černou sukni lehce nad kolena a černé silonky.
A vždycky nás překvapí, jak jsou lidé o dost kontaktnější než třeba v Liberci, o Praze ani nemluvě. Baví se na ulici, když prohodíte žert, neurazí se, ale ihned pochopí a scénář rozvíjejí. Brno nám v tomto velmi připomnělo americký Boston, kde je normální oslovit neznámého člověka, třeba s nějakým dotazem, pobavit se s ním, říct si, odkud kdo je, pak se zase rozejít. Není v tom žádná vlezlost ani trapnost, jen vstřícnost a projev přiměřeného sebevědomí.
Brněnská specifika
Každé město má své zvláštnosti, které cizinec pochopí až časem, pokud vůbec. Jeli jsme například tramvají-šalinou a nikdo po nás nic nechtěl. A tak jsme si libovali, jak je skvělé, že v Brně je MHD zdarma. Ovšem jen do té doby, než kolega fotograf dorazil z Prahy do Brna autobusem za 130 Kč, sedl do tramvaje a okamžitě musel zaplatit 800 Kč za jízdu načerno. Pochopili jsme, že ani v Brně se nedá jezdit zadarmo.
Potvrdila to jízda taxi, jehož tarify tu jsou, nejspíš vlivem menší konkurence, dražší než v Praze, ale zase vzdálenosti jsou kratší. Při hledání taxi jsme našli pouze jeden vůz na Šilingrově náměstí. Po zavolání taxi o pár hodin později z pivovaru Hauskrecht přijel opět tentýž taxikář, přičemž jiný vůz jsme nespatřili. Přišlo nám, že po Brně jezdí pouze jeden taxík. Později jsme viděli další ještě asi tři nebo čtyři jiné vozy a dá se předpokládat, že jich tu bude ještě více. Ovšem při plánování cesty se vyplatí rezervovat si vůz předem a trochu plánovat. Jen tak vyjít na ulici a mávnout na taxi zde moc nefunguje.
Když už nabudete pocitu, že Brna bylo dost, nemusíte jezdit nikam daleko, což je další plus města. Golf si výtečně zahrajete na Kaskádě nebo ve Slavkově a blízko jsou tuny dalších atrakcí – Pálava, Slovácko, Moravský kras, Mikulov či Znojmo. Platí nejen, že volební slogan Žít Brno se naplnil a že Brno žije, ale také, že Brno je víc než Brno.
Text: Pavel Vondráček a Petr Bílek
Fotografie: Jakub Frey
[box]
Průvodce
Zde najdete tipy časopisu Travel Digest na vybraná místa v Brně, která jsme sami navštívili. Další informace získáte v turistickém informačním centru (Radnická 8, Brno) nebo na www.jizni-morava.cz.
Jídlo & pití
Skøg urban Hub (Dominikánské náměstí 187/5)
kavárna, kde zažijete brněnskou ‚hipstro nomii‘ v nejčistší podobě.
Quick bistro (Nádražní 595/4)
Moderní bufet, kde vaří kvalitní jídlo z kvalitních surovin za rozumnou cenu. Snídaně již od 6 h ráno!
Lokál U Caipla (Kozí 115/3)
Řízná tanková plzeň, chutné jídlo k pivu až do zavíračky. Rušné místo, rychlá obsluha, příjemný lokální design.
Pavillon (Jezuitská 687/6)
Špičková restaurace v kopii Zemanovy kavárny. Důmyslné degustační menu.
Bar, který neexistuje (Dvořákova 1)
Místo, kde se kromě setkávání lidí pěstuje kultura míchaných nápojů.
Super panda Circus (Šilingrovo nám. 3)
Podnik, kde se uvolníte, odpočinete si. Koktejlový bar v česko-asijském stylu.
Ubytování
Best Western Premier Hotel International Brno (Husova 200/1)
Velmi příjemný hotel těsně vedle centra, bohaté snídaně, spa.
Avanti Hotel (Střední 61)
Hotel s dobrým poměrem cena/výkon, přátelský personál, kvalitní wellness.
Hotel Royal Ricc (Starobrněnská 338/10)
Hotel s dobrou polohou a historickým interiérem, vstřícný a flexibilní personál.
Hotel Pegas Brno (Jakubská 4)
Hotel v centru, dole vybavený restaurací s vlastní pivovarem.
Hotel Satander (Pisárecká 296/6)
Ubytování ve vile z 20. let se zahradou, v blízkosti brněnského výstaviště.
Umění
Moravská galerie v Brně (Husova 18, Pražákův palác)
Nachází se v několika budovách a je druhou největší galerií v ČR. Najdete tu stálou expozici moderního umění i dějin průmyslového designu. Galerie zpravidla nabízí několik výstav najednou, často zaměřených na současné umění. Fotografie je ze souborné výstavy designéra Maxima Velčovského „Vše za 39“.
Vila Löw-Beer (Drobného 22)
Secesní vila postavená v letech 1903 až 1904 podle návrhu architekta Alexandera von Neumanna. V letech 1913 až 1939 ji obývala rodina Alfreda a Marianny Löw-Beerových, rodičů Grety Tugendhat. Vila je přístupná, každou hodinu se koná komentovaná prohlídka.
Moravské zemské muzeum (Zelný trh 6, Palác šlechtičen na Kobližné 1)
Druhé největší muzeum v ČR pečuje o víc než 6 milionů předmětů v přírodovědných i společenskovědních sbírkách.
Vila Tugendhat (Černopolní 45)
Ojedinělé funkcionalistické dílo, které v roce 1928 navrh architekt Ludwig Mies van der rohe. Od roku 2004 zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.
Zábava
VIDA! science centrum (Křížkovského 554/12)
Názorná a interaktivní výstava fyzikálních a biologických jevů na výstavišti.
Tabarin Club (Divadelní 3)
Legenda brněnské discoklubové scény.
Klub Fléda (Štefánikova 92/24)
Klubový prostor, kde hrají djs i kapely od big beatu až po hip hop.
Národní divadlo v Brně (Dvořákova 11)
Progresivní divadlo nabízející činohru, operu i balet.
