Palermo a Etna, to jsou asi dvě první věci, které člověku vytanou na mysli ve spojitosti se Sicílií. Ti, kdo pečlivě studují katalogy cestovek, jsou zase bezpochyby nadšeni východními ‚riviérami‘. Svou osobitou tvář má ale i jižní část Sicílie, ať už se jedná o pobřeží nebo o vnitrozemí. Navíc tady léto trvá až do hlubokého podzimu.
V rámci Itálie je jih považován za sice krásnou, ale drsnou a chudou část, a to samé platí i v rámci Sicílie. Turistická lákadla a místa oblíbená samotnými Italy leží spíše na severu a hlavně na východě, kde ze země vyrůstá obrovitá Etna a pobřeží je lemováno malebnými městy, plážemi a prázdninovými resorty. Jižní Sicílie je docela jiná. Tmavou sopečnou krajinu střídají nižší hory světlejší barvy, jejichž úbočí zvolna spadají k moři. K průzračně čistému, omývajícímu desítky kilometrů písečných pláží, a nebýt tu a tam nějakého útesu či malého přístavu, dostali byste se po nich suchou nohou z východního cípu s městem Portopalo až na západ do Marsaly.
Jelikož je jižní pobřeží o něco hůře dostupné než exponovanější východ, je zde také o poznání prázdněji. Ani na těch nejoblíbenějších plážích není v nejvyšší sezóně hlava na hlavě. Přitom je tu daleko příjemněji než kde jinde, protože žhnoucí slunce krotí chladivý vánek foukající od moře. Každých deset dvacet kilometrů narazíte na hotel, kemping nebo malý resort, otevřený i turistům, co sem přijedou jen tak na blind. Jediná nevýhoda snad je, že tu moc nepořídíte s žádným světovým jazykem a pokud už někdo mluví i jinak než italsky, je to spíše němčina. Ale stačí se naučit pár nezbytných frází nebo si stáhnout do mobilu offline verzi italštiny v google translátoru – jakmile totiž místní zjistí, že se s nimi snažíte mluvit ‚po jejich‘, jsou pak vstřícnost sama.
Barokní města, staré hrady
Na Sicílii se vystřídali Féničané, Řekové, Kartaginci, Římané, Normané, Štaufové, španělští vládci, Habsburkové… Všichni přišli s něčím svým a jako výsledek nakonec vznikla dnešní Sicílie. Nejvýrazněji však okolní krajinu poznamenává baroko ve městech a středověké hrady na venkově. Města byla totiž zničena mohutným zemětřesením v roce 1693, ale vzápětí je znovu vystavěli ve velkolepé barokní kráse. Největšími ‚taháky‘ jsou Ragusa a kousek pod ní menší Modica, když ale pojedete ještě více dolů směrem k moři, otevře se vám neskutečný pohled na město na dně propasti – Scicli. Dále na západ pak leží Licata, poněkud zaprášenější přístav s úchvatným kapucínským hřbitovem, a za ní známé Agrigento s Údolím chrámů, po aténském Partheonu největším komplexem staveb z období starého Řecka. Ano, někde ani zemětřesení nedokázalo zahladit stopy po dávných obyvatelích, a když se vydáte více do vnitrozemí, narazíte cestou do města Enna (další barokní perle), kde na Piazza Armerina, vedle obligátního sicilského baroka uvidíte starověkou vilu s ohromnými výpravnými mozaikami zobrazujícími život v římské době.
Cestou vyprahlým vnitrozemím jistě spatříte i věže a zdi mohutných hradů, pocházejících z dob, kdy zde vládli Normané, po nich němečtí Štaufové, francouzští Anjouovci a nakonec španělští Bourboni. Dnes jsou z mnohých jen zříceniny, ale nemalá část z celkem asi stovky původních hradů je přístupná. Nejhustější pás prochází středem Sicílie ze severu na jih, kde je zakončen pobřežním Castello di Falconara, ve kterém se dnes dokonce můžete ubytovat.
Vyprahlý kraj se svěží kuchyní
Sicílie je sice chudá, ale nebylo tomu tak vždy. Proto i místní kuchyně je možná o něco jednodušší, ale zároveň rafinovaně zkombinovaná, navíc v sobě obsahuje stopy všech kultur, které tudy prošly. Dokonce i pizza je tu jiná než ve zbytku Itálie – většinou hranatá a s tlustým nadýchaným těstem. Prim ovšem hrají jiné věci – čerstvé ryby, místní olivy a zelenina, plněné masové rolády nebo divocí králíci na sladkokyselo a nakonec malé, lehké a krásně nadýchané dezertíky. A samozřejmě zmrzlina, která se tu jí po celý rok, dokonce už při snídani, ale zchladit se můžete také lahodným ‚mlékem‘ z mandlové drti.
Jak se tam dostat: Přímé linky existují pouze v rámci charterových letů, jinak počítejte s přestupem. Do Catanie, Palerma nebo Trapani ale můžete letět bez přestupu z blízkých metropolí, jako jsou Vídeň, Mnichov, Krakov či Bratislava.
Kde bydlet: Hotely či penziony jsou levnější než jinde v Itálii, pronajmout si ale můžete i plážové domky nebo větší vilky. www.atraveo.cz
Kde jíst: Zklame vás asi jen málokterá trattoria či ristorante a najíst dostanete i v mnoha hospůdkách, jako pozornost k pivu a vínu. Nebo zkuste pouliční buffitieri s místní specialitou Pani câ meusa – chlebovou plackou s hovězí slezinou, relikt z dávných dob židovských řezníků. Z druhé strany kulinářského spektra – michelinských restaurací je tu několik a najdete je i v menších městech jako Licata nebo Enna, kde jsou dvě blízko sebe – Centrale (menu od 15 eur) a Ariston (dvakrát dražší, menu od 29 eur).
Jak se tam dopravovat: Nejpohodlnější je půjčit si auto, ovšem pozor na to, kde ho odstavíte a co v něm necháte. Jinak má Sicílie hustou síť místních autobusů za ceny lidové i pro nás a vlakem se dostanete do každého většího města.
[/box]Radek Kovanda
