Proč se oblast Střední Asie, která dosud byla v centru zájmu hlavně politiků a podnikatelů, stává letos novým atraktivním cílem cestovatelů toužících po přiměřeně dobrodružné, ale bezpečné dovolené?
Střední Asie se počátkem minulého a hlavně během předminulého století pravidelně objevovala na předních stránkách světového tisku. A cestovatelé, kteří se do těchto oblastí vydali, byli uznávanými celebritami – tedy ti, kterým se podařilo vrátit zpět do své vlasti. V té době zde probíhala tzv. Velká hra, což je tehdejší populární termín zformulovaný britským cestovatelem, spisovatelem a zpravodajským důstojníkem Arthurem Connellym, popisující ‚válku špionů‘ dvou světových impérií – Velké Británie a Ruska – o vliv v této oblasti. Ta později pokračovala už mezi jinými aktéry v rámci Studené války, kdy Střední Asie postupně mizela ze zpráv médií i povědomí veřejnosti a stal se z ní obskurní, neatraktivní a málo bezpečný kout světa.
Rok 2017 by to měl změnit. Ekonomické i cestovatelské magazíny uvádějí Střední Asii jako letošní „top destinaci“ a zdůvodňují to několika fakty – v Kazachstánu se bude konat Expo 2017, Uzbekistán po smrti Karimova stojí na kraji velkých změn, jednou z nichž je uvolnění vízového režimu pro západní turisty, a třeba do Kyrgyzstánu už dnes nepotřebujete víza na cesty pod 60 dnů vůbec. Navíc do Střední Asie pořádá poznávací zájezdy stále více zahraničních i českých cestovek. Co vás kde čeká? Protože Střední Asie je oblast velmi různorodá, záleží na tom, kam se vypravíte.
Kazachstán – památky a lyžování
Největší středoasijská země sice není vyhlášená svými horami jako její menší sousedi, ale na východě země poblíž bývalého hlavního města Almaty (dříve Alma-ata) najdete rezorty pro zimní sporty v tom nejmodernějším střihu. Své udělaly Asijské zimní hry v roce 2011, díky nimž proběhla i grandiózní přestavba lyžařského střediska Šymbulak. Vedle klasických sjezdovek jsou tu terény pro freeride a zkusit můžete i heli-skiing. S našimi cenami se to nedá ani srovnat, jak jsou zde (zatím) nízké.
Pokud ale hledáte klasické ‚poznávačky‘ a kulturní obohacení, zamiřte do jiných oblastí. Nové (od roku 1997) hlavní město Astana je galerií soudobé architektury a může se směle rovnat odvážným urbanistickým projektům bohatých arabských emirátů, kde výnosy z ropy daly vyrůst mnoha odvážným skvostům od architektů jako Norman Foster nebo Kisho Kurokawa. Uvidíte zde třeba největší stan na světě – obchodní a zábavní centrum Chán Šatyry, skleněnou pyramidu neboli Palác míru a usmíření, impozantní sněhobílou mešitu Nur-astana a nebo Bajterek – věž se zářícím ptačím hnízdem, neslavnější orientační dominantu hlavního města, z jejíhož vrcholu můžete celou metropoli krásně obhlédnout.
Treky v Kyrgyzstánu a Tádžikistánu
Jelikož mají tyhle země prakticky na celém svém území pouze velehory, jsou jako stvořené pro turistiku. Nejvyhledávanějšímu oblastmi jsou pohoří Fann na západě Tádžikistánu (horská jezera, divoká příroda a dramatické průsmyky) a národní park Ala-Archa kousek od hlavního města Biškeku v Kyrgyzstánu, kde kromě klasických túr za místní raritou – sněžným levhartem – můžete vyzkoušet i rafting.
Ubytování je zde stále spíše spartánské, většinou v horských kempech ve stanech, ale třeba přes stránky cbtkyrgyzstan.kg seženete slušné ubytování přímo u místních, v domech nebo jurtách.
Uzbekistán a Turkmenistán
V těchto zemích najdete radikálně odlišnou krajinu – poušť, ale i ta stejně jako hory umí být krásná. Uzbekistánem a Turkmenistánem vedla kdysi slavná Hedvábná stezka a vy si ji tu můžete projet na velbloudech, nejlépe v rámci vícedenních výletů s nocováním pod oblohou hvězdnatou tak, jak ji nikde v ‚civilizovaném‘ západním světě neuvidíte.
Kolem ní pak narazíte na pozůstatky kdysi slavných měst, od Mervu v Turkmenistánu, jednoho z největších sídlišť tehdejšího světa, které rozvrátil Čingischán, až po Kampir Tepe a Termez na uzbecko-afghánské hranici. Nejzachovalejší města se nacházejí v Uzbekistánu a mnoho z nich jistě znáte aspoň podle názvu, protože jsou dnes ve světovém dědictví UNESCO. Nejen Samarkand, ale i Buchara, Šachrizabz nebo Chiva připomínají živoucí muzea dávno zaniklých slavných dob středodasijských říší.
Host je pán
Jako v mnoha jiných částech světa ještě nedotčených masovým turismem platí i zde heslo, že host je pán. Život místních lidí tu můžete okusit třeba přímo u nich v soukromí jejich domů, počítejte ovšem s tím, že vám tu nebude moc platná angličtina, nýbrž ruština. Ale mnohdy stačí jen úsměv a komunikace formou hry – sedněte si do některé z čajoven na bucharském náměstí Ljabi-chauz, a určitě vás někdo z místních pozve na partii šachů.
Když se budete procházet kolem Památníku vítězství v Biškeku nebo kolem sochy Timura Velikého v Šachrizabzu, budou se s vámi chtít místní lidé fotit a staré babičky vás pozvou k sobě domů na čaj a oříšky. Střední Asie možná není úplně pro každého. Zažijete zde extrémy, co se týče počasí, přesunu na dlouhé vzdálenosti a v odlehlejších oblastech i ubytování. Odměnou je ale zážitek z divoké a nezkažené přírody a pocit, že tady je ještě stále co nového objevovat a po návratu vyprávět svým přátelům. Už to samo o sobě je důvod, proč se do Střední Asie letos vydat.
Radek Kovanda
