Vychází nové číslo Travel Digestu

Nový Travel Digest je venku! Najdete v něm: Číňánky, kteří lezou do školy přes skály, nové trendy v pečení vaflí, jak přejít pěšky Ameriku cestou do Ruska, které barevné pigmenty si na cestách nanést na tvář, proč jsou hitem roku 2017 hodinky za desítky milionů korun, jak se žije v Melbourne – v Mirkovi Dušínovi mezi australskými městy, který hmyz sníst a jak jej dobře připravit, proč je dobré zapařit s gruzínským generálem v Náhorním Karabachu, jak se zdarma obědvá u s(S)ikhů, neznámá tajemství nejkrásnějšího byzantského chrámu a další a další a další texty, fotky, informace. Kupujte, čtěte. Na každého našeho čtenáře myslíme a předem děkujeme.

Velká chladná a vlhká hodinová samota

Byl to takový náraz. Na oči, na ústa, na uši, na tváře, na čelo, prostě ten gigantický oceán, ta jeho slanost, ten hutný vichr, ta chladivá síla: to vše mne v okamžiku prostoupilo zcela a plně a dokonale. Za mnou byly kopce béžového písku, pokryté dřevěnými zábranami, ochrana před návějemi, stejně jako u nás před sněhem. Boty se bořily do pravidelně vysychající vlhkosti. Oči byly zalepené slanou tříštivou mlhou. Uši zaléhaly duněním vln, které se u břehu vztyčovaly a s chroptěním dopadaly na ocelově lesknoucí se dno. Chodil jsem po břehu dlouho, možná hodinu, než do mne vlezla zima a já utekl se schovat na druhou stranu písečných přesypů.

Ta hodina na břehu Atlantiku, v Portugalsku, sto kilometrů od Porta byla podstatná. Jako by mé tělo a mysl byl jeden velký Augiášův chlév a prudký vítr od oceánu prudkou řekou, která vymetla z mé hlavy úděsný nepořádek, zmatek a nánosy informačního balastu, odpady nepodstatností ze sociálních sítí a všechny ty různé ušní červy, vizuální vzpomínky i plytké nápady. Povídá se, že lidský mozek se podobá vnitřnostem počítače a lidská pamět funguje jako hard disk. Není tomu tak, je to špatný příměr. Počítač totiž můžete restartovat, nepotřebné soubory a aplikace vyhodit do koše a vymazat. Co je však v lidském mozku, zůstane tam po celý váš život. Přesto však existují účinné proplachující techniky, jako je třeba působení živlů u oceánu, na liduprázdné pláži, kdesi v podvečer, na severu Portugalska. Vzpomeňte si na to, až si budete plánovat dovolenou někde v přeplněném letovisku u přeplněné pláže v parném létě. Zkuste jednou hledat samotu, ten luxus dnešní doby. Je to velmi účinný lék.

Pavel Vondráček

šéfredaktor