Foto: Shutterstock

Sarajevské probuzení

Tohle není článek o tom, že se nemáte bát jezdit do Sarajeva, protože už to tam dávno není o válečných pomnících, ale naopak o velkém turistickém boomu. Nám se tu totiž hrozně líbí a rádi se sem vracíme. Je ale hrozně snadné při popisu spadnout do laciného přesvědčování. Pojďme to zkusit jinak… 

Historické centrum Baščaršija je kotlem národů, které nesmíte minout. Doslovným kotlem, protože je plné restaurací a kaváren. Foto: Shutterstock

Nemá smysl připomínat v textu největší evropský válečný konflikt 90. let. V rozpadající se Jugoslávii se Sarajevo stalo tři roky ostřelovanou ikonou. Dnes snad už nemyslitelná situace, které západní Evropa dlouho jen s hrůzou přihlížela, posela jizvami nejen hlavní město, ale zejména jeho okolí. Pokud přijedete do Bosny a Hercegoviny od Záhřebu, např. přes Slavonski Brod, budete cestou do Sarajeva projíždět venkovem, na němž se válečné rány ještě zdaleka nezahojily. Četné ruiny rozstřílených domů, válečná opevnění a všudypřítomné cedulky varující před minovým nebezpečím pouhých pár desítek metrů od hlavní silnice, dávají tušit, že obroda je během na dlouhou trať.

Sarajevo samotné se z válečných útrap otřepává o poznání rychleji – aby ne, když se tu válka proměnila v turistický motor. Není to tak dávno, kdy jste si mohli koupit propisky a suvenýry vyrobené z vystřílených nábojnic a mezi nejnavštěvovanější památky stále patří slavný osmisetmetrový tunel, který byl tepnou života v obléhaném městě. Situace se ale rychle mění. Tak jak se hojí průstřely a trhliny na sarajevských domech, přibývá turistů, kteří vidí za hranu válečných „atrakcí“.

Věže kostelů, mešit a synagog dokazují pestrost vyznání. Foto: Shutterstock

Kavárny jsou základ státu
Bosna a Hercegovina je převážně muslimská (51 %), a tak v ní kavárny převládají nad typickými nálevnami, které známe z Česka. I proto jsou místní ulice v noci mnohem živější, protože jsou obsypané kavárnami, před kterými se živě diskutuje, pobíhá a performuje. Nemusí zrovna probíhat některý z četných kulturních svátků jako Sarajevský filmový festival nebo hudební  Baščaršijské noci, abyste měli pocit, že to kolem vás žije. Kavárny jsou tu neviditelnými hodinami. Ráno vás probudí vůně čerstvé kávy a pečiva jako byste byli v Paříži, večer zase vzrušená pouliční konverzace prozradí, že se sešli známí nad večerním šálkem. Některé vyhlášené kavárny v historické čtvrti Baščaršija jsou tu mnoho století a kromě ozvěn osmanské architektury a zvyků se jim daří definovat noční život v celém městě, takže pokud se rozhodnete shánět něco dobrého na zub v půl dvanácté v noci, vždy vás čeká minimálně teplá a mastná náruč s burky, ale většinou i mnoho restaurací, ve kterých se vaří hluboko do noci.

Krajina plná adrenalinu
Sarajevo je zasazené do kopcovité krajiny, což bohužel v osudných letech usnadnilo jeho obléhání. Dnes jsou naopak kopce v bezprostředním okolí města rájem turistů a cyklistů a v zimě samozřejmě i lyžařů. Dalším velkým lákadlem jsou místní dravé řeky. Není ovšem adrenalin jako adrenalin, cedulky s kostlivcem je třeba brát vážně, protože mimo vyznačené trasy odpočívají tisíce min, a tak se opravdu nevyplatí „objevovat“ krajinu na vlastní pěst. Dalším mementem je samozřejmě zimní olympijský areál z roku 1984, zejména pak rozstřílená bobová dráha, ze které doslova mrazí i v létě. Bjelašnica je od Sarajeva vzdálená 40 minut jízdy autobusem, takže můžete klidně bydlet ve městě a vyrážet odsud na nejrůznější výlety. Bosna a Hercegovina je levnější a turisticky méně okupovaná než Chorvatsko, přitom milovníkům silniční i  horské cyklistiky nebo raftingu nabídne podobné zážitky.

Nejdřív sportovní, pak i válečné kolbiště. Foto: Shutterstock

Rozdíl mezi pulzem a pnutím
Říkat o Sarajevu, že je to multikulturní město, je nošením sov do Atén, ale až na místě zjistíte, jak často je onen termín v jiných metropolích zneužíván. Střet islámu, pravoslavné církve a katolíků,  východní a západní kultury, architektury a kuchyně není v žádném  jiném  městě tak výrazný. Dlouhé dny můžete strávit přecházením z jednoho světa do druhého. Někde je dělí jen pár ulic, jinde  jsou neodlučně propleteny do sebe. Dvaadvacet let po podpisu Daytonské smlouvy si můžete v Sarajevu bez obav vychutnat plody téhle fascinující lidské mozaiky. Její součástí se můžete stát na pár dní, ale klidně i týdnů. Čas je tu totiž tváří v tvář neuvěřitelné historii města i země opravdu relativní.

[box]

Travel Digest infobox

Jak se tam dostat: Po zemi z Prahy přes Brno, Vídeň a Záhřeb, protože to je nejzajímavější a nejfotogeničtější trasa. Pokud ale máte z jízdy na Balkán osypky, můžete to zkusit přímou leteckou  linkou Praha-Sarajevo.

Nezapomeňte: V zemi se platí tzv. konvertibilní markou. Přivezte si eura, která snadno směníte (1 EUR=0,5 marky).

[/box]

Václav Rybář

 

Mohlo by vás zajímat

PrůvodceWolfsburg a Autostadt

Němečtí přátelé se mi vždy divili, co se mi na Wolfsburgu neboli Vlčím hradu líbí. Pracovali zde v ústředí Volkswagenu…