Šestice italských muzeí Reinholda Messnera, zřejmě nejslavnějšího horolezce naší doby, je unikátním pohledem na historii vztahu mezi lidmi a horami.
Horolezectví je staré jako lidstvo samo, ostatně praktikoval ho kdokoliv, kdo vylezl na kopec či horu, aby měl lepší rozhled do dáli. V dávných dobách se lezlo kvůli lovu a dobývání území, z vědeckých i náboženských důvodů. Až začátkem devatenáctého století se zrodil alpinismus, který představuje horolezectví jako sport pro radost. Alpský styl lezení je typický minimální výbavou a malými skupinkami horolezců. Jeho neoddiskutovatelným králem je Reinhold Messner.
Mnozí se mylně domnívají, že je to Rakušák jako poleno, protože mluví jako Rakušák a vypadá jako Rakušák. Messner se ovšem narodil v Brixenu, který získala Itálie od Rakouska po první světové válce. Většina obyvatel tu mluví německy, takže je snadné zaměnit jednoho Tyroláka za jiného. Otec učil Reinholda lézt po horách už v útlém věku, a tak není divu, že byla v dospívání láska k cepínu a mačkám silnější než k učebnicím. Messner málem nedostudoval, protože zdolat další vrchol bylo důležitější než kdejaká seminární práce. Nakonec si sehnal zaměstnání jako učitel tělocviku a horský vůdce, což mu umožnilo půl týdne lézt a půl učit. O prázdninách pak jezdil na horské expedice a v roce 1970 se vydal na první osmitisícovku – Nanga Parbat.
Od tragédie k triumfu
První pokus o zdolání bájného Nanga Parbatu skončil tragicky. Reinhold spolu s mladším bratrem Güntherem sice vrchol zdolali, ale během návratu Günther zahynul a Reinhold také málem nepřežil. Ztratil šest prstů na noze a bratra, přičemž mu bylo dlouhé roky horolezeckou komunitou vyčítáno, že zbytečně riskoval. Křivda byla napravena až v roce 2005, kdy se našly úlomky kostí Günthera, které potvrdily Messnerovo svědectví o sestupu bezpečnější cestou.
Od horolezectví to ovšem Reinholda neodradilo. Kvůli ztrátě prstů se mohl soustředit už jen na zdolávání nejvyšších vrcholů (na technicky obtížné lezení po skalách si bez prstů netroufl) a po ztrátě bratra a dalších kolegů se rozhodl, že bude lézt sólo nebo v co nejmenší skupince. Poté, co slezl několik osmitisícovek, začal se věnovat horolezectví na plný úvazek. V roce 1978 jako první na světě zdolal Mount Everest bez kyslíku a o dva roky později zvládl i sólový výstup. Jako první v roce 1986 zkompletoval všechny osmitisícovky a ve stejném roce měl na kontě jako jediný i nejvyšší vrcholy všech sedmi světadílů. A to všechno bez umělého kyslíku a dalších pomocníků.
Napsal desítky knih a od devadesátých let se věnoval dálkovým přechodům. Před třiceti lety si koupil jihotyrolský hrad Juval, kde přes léto žije a kde také postavil své první muzeum zasvěcené horám.
Šest nahlédnutí do Messnerovy duše
Postavit si hned šest svatostánků může leckomu připadat jako vyloženě narcistní projekt, ale muzea jsou opravdu v první řadě zasvěcena horám a lidem, nikoliv jen samotnému Messnerovi. To šesté a finální trůní na hoře Kronplatz. Je to mohutná betonová konstrukce vykukující ze zalesněného vršku, odkud je krásný výhled na Zillertalské Alpy, Dolomity u Lienzu a další majestátní vrcholy. Architektura od Zahy Hadid křiklavě kontrastuje s přírodními linkami, ale ať už jde o fantastickou vyhlídkovou plošinu, nebo obří prosklené plochy, které odrážejí okolní vrcholy, nelze nepodlehnout nutkání vytáhnout foťák.
Muzeum na Kronplatzu je zasvěceno alpinismu – lezení pro radost. Už proto byste ho měli navštívit. A nemusíte mít ani fyzičku jako Messner, protože vás až k jeho branám vyveze lanovka. Pokud za ni chcete ušetřit, vyšplhejte autem přes průsmyk Furkelpass do prostřední stanice, odkud je cesta samozřejmě levnější. A kdo má fyzičku, ten si to může vyšlápnout, aby se tak trochu cítil jako horolezec. Vstupné je férových osm eur a uvnitř můžete další peníze utratit za suvenýry nebo nějakou tu Messnerovu knihu. Úžasné výhledy, fantastické malby hor a výstavka alpinistické výbavy jsou ale gratis, stejně jako dechberoucí pocit, že někdo postavil ultimativní horolezecké muzeum právě na místě, kde se potkávají rakouské Alpy a italské Dolomity.
[box]Messnerova horská muzea:
1. Monte Rite
Muzeum věnované Dolomitům se nachází ve staré horské pevnosti, kousek od Cortiny d‘Ampezzo. Z té vyčnívají prosklené věže, nabízející snad nejúchvatnější výhled na Dolomity.
2. Ortles
Horská pevnost u průsmyku Stelvio je zasvěcena ledu a třem pólům – severnímu, jižnímu a východnímu (tak se přezdívá Everestu). Interiér vypadá jako ledovcová průrva.
3. Bruneck
Nádherně restaurovaný hrad ve stejnojmenné obci hostí muzeum, které oslavuje lid, který v horách žije nastálo. Nejde jen o šerpy, ale o všechny, kdo mají hory v srdci.
4. Juval
Messnerovo domácí muzeum (v létě na zámku Juval žije) obsahuje artefakty z jeho soukromých sbírek a věnuje se duchovní stránce hor a jejich neuchopitelnému kouzlu.
5. Firmian
Muzeum ve zrekonstruovaném hradě Sigmundskron je odkazem budoucím generacím. Popisuje tisíciletí trvající a proměňující se vztah mezi člověkem a horami.
Václav Rybář
