I středověká cesta může být cíl

Středočeský kraj je protkán pavučinou starých cest skrytých očím v půvabné a pestré krajině. Objevte je, projděte se jimi a poznáte svoji zemi možná lépe, než kdybyste směřovali k cíli.

Průsečná skála u Mšena – dokonale zachovaný pozůstatek frekventované středověké cesty procházející dnešním Kokořínskem.

Průsečná skála u Mšena – dokonale zachovaný pozůstatek frekventované středověké cesty procházející dnešním Kokořínskem.

Skála vypadá jako rozlomená a v ní obřím prstem vyhlazená cesta, natažená do oblouku. Říká se ji Průsečná. Dostanete se k ní tzv. Cinibulkovou naučnou stezkou, která vede z městečka Mšeno do Kokořínského dolu. Traduje se, že cestu do skály vysekali Švédové v době třicetileté války. Pravděpodobně je to jen legenda, stezka je mnohem starší a vojáci ji jen rozšířili. Stará historická cesta je ale tak neuvěřitelně zachovaná, že v ní stále můžete pozorovat otisky středověkého a raně novověkého dálkového obchodu. Skála se totiž rozšiřovala vysekáváním tzv. špičákem: stopy po ostré špičce jsou patrné na mnoha místech. Jde o krátké rýhy, které vždy začínají bodnutím ostré špice do skály.

Dřevěná socha švédského vojáka u Mšena připomíná pohyb švédských vojsk ve středních Čechách za třicetileté války.

Dřevěná socha švédského vojáka u Mšena připomíná pohyb švédských vojsk ve středních Čechách za třicetileté války.

Cesta je široká přesně tak, aby tudy projel koňský nebo volský povoz. Tehdejší vozy měly loukoťová kola s kovovou obručí a vystouplou osou, drhly hranami o měkkou pískovcovou skálu a vyryly do ní další, tentokrát nechtěné rýhy. Říká se jim oškrty a nejčastěji je najdete ve výšce šedesát centimetrů, tedy tam, kde se nacházela osa kola. Výše pak jsou oškrty od žebřin, beden a jiného nákladu. Pokud se sem vypravíte, zcela naplníte rčení, že i cesta může být cíl. Hledat na cestě cestu může být nejen zábavné, ale i poučné. Snad v žádné jiné části České republiky nenajdete tolik zachovaných úseků středověkých cest (těch hlavních královských i vedlejších lokálních) jako právě ve středních Čechách. Důvodů je několik: množství navzájem propojených významných královských měst s dominantní Prahou v čele, z níž paprsčitě vycházely obchodní cesty, rozlehlé chráněné lesy v oblasti Křivoklátska, Kokořínska a Brd, které zakonzervovaly jejich průběh, pískovcové podloží, v němž stopy po dávných karavanách jen tak lehce nemizí, a také hustá síť lidských sídel – vesnic, hradů a tvrzí.

Krásný příklad staré úvozové cesty.

Krásný příklad staré úvozové cesty.

V každé společnosti hraje pohyb lidí a zboží jednu z nejdůležitějších rolí. Až do výstavby moderních silnic a do vzniku železničních tratí museli lidé při průchodu krajinou respektovat přirozené překážky jako prudké svahy kopců, vodní toky, bažiny a hluboké lesy. Zatímco dnes využíváme techniku a snažíme se, aby cesty byly co nejrovnější a také nejrychlejší, středověký člověk měl omezené možnosti. Jeho cesty se klikatily, vyhýbaly se, zahlubovaly a také se větvily. Lidské nohy, zvířecí kopyta a kola vozů tak pomalu přetvářela krajinu a zanechávala v ní dosud patrné stopy. Když se vypravíte kdekoliv na procházku po půvabné krajině středních Čech, zkuste někdy nesměřovat ke konkrétnímu cíli, ale učiňte cestu cílem. Postupně se naučíte vnímat a rozpoznávat jednotlivé cesty, svazky úvozů, odvaly, zbytky dláždění, vyhloubené koleje, oškrty a další pozůstatky po našich předcích. Naplánujte si třeba procházku mezi bývalými královskými městy a zkuste cestou hledat staré cesty. Pro ty z vás, kteří chtějí více poznat půvab starých stezek, doporučujeme vynikající knihu Staré cesty v krajině středních Čech (vydala Academia). Skvěle zpracované informace a tipy na výlety najdete na webu www.strednicechy.cz.

Bez komentáře

Buďte první, kdo tento článek okomentuje.

Vložit komentář