Amorgos zůstává jedním z nejautentičtějších ostrovů Kykladského souostroví. Jeho strmé útesy, bílé kláštery a tyrkysové zátoky nabízejí silný kontrast vůči přeplněnému Santorini. Přestože ho proslavil film Le Grand Bleu, zůstává stranou hlavních turistických proudů. Klášter Hozoviotissa, vystavěný ve skále ve výšce 300 metrů nad mořem, působí až mysticky a patří k nejfotogeničtějším místům v Egejském moři. Hlavnímu městu se stejně jako na spoustě dalších ostrovech říká Chora a je mozaikou úzkých uliček, květinových balkónů a skvělých taveren. Výprava k plážím jako Agia Anna nebo Mouros je dobrodružstvím sama o sobě – odměnou jsou pak tiché zátoky s průzračnou vodou, kde si zaplavete téměř o samotě.
Ikaria není jen ostrovem, které se pyšní vysokou dlouhověkostí – je to jedno z pěti míst na světě označených jako tzv. Blue Zone, tedy oblast s výjimečně vysokým podílem stoletých obyvatel. Kromě genetické výbavy tady hraje zásadní roli životní styl: místní jedí převážně středomořskou stravu založenou na zelenině, luštěninách, olivovém oleji a červeném víně, mají silné mezilidské vazby, denní pohyb i přirozený rytmus života bez stresu. Filosofie „ikigai“ – důvod, proč ráno vstát z postele – se tu projevuje ve schopnosti žít smysluplně a bez zbytečného spěchu. Na letní slavnosti „panigiria“ se tančí až do rána a sedí s celou vesnicí. Ultimátní zážitek slibuje pláž s názvem Seychelles, která připomíná exotický ráj, nebo Nas s ruinami starověkého chrámu. Horké prameny v Therma jsou pak místem, kde se mísí turisté s místními seniory – kteří vás často zahanbí vitalitou i lehkostí bytí.
Kythira se nachází jižně od Peloponésu a často se jí přezdívá „ostrov bohyně Afrodity“, jelikož se jedná o její mýtické rodiště. Přestože Kythira patří geograficky k Jónským ostrovům, kultura a architektura tu připomíná spíše souostroví Dodekanésy. Ostrov láká romantickým klidem, starobylými vesnicemi s benátskými ruinami, skalními kláštery jako Agios Ioannis a dramatickými výhledy na otevřené moře. Vodopády v Mylopotamos poskytují během léta vítané ochlazení a potěší milovníky přírodních scenérií. Pláže jako Kaladi, Melidoni či Chalkos pak přinesou vytouženou relaxaci.
Tinos je často spojován s pravoslavnou poutí k bazilice Panagia Evangelistria, jeho skutečný půvab se však odhaluje mimo hlavní město. Vnitrozemí ostrova je poseto více než 40 tradičními vesnicemi, z nichž mnohé jako Pyrgos nebo Volax jsou doslova galerie pod širým nebem. Pyrgos je centrem mramorového umění – najdete tu sochařské dílny, muzeum i školy zaměřené na tradiční techniky. Tinos je navíc známý výbornou kuchyní: místní sýry, artyčoky a suché víno jsou vyhledávanými delikatesami. Pláže jako Kolymbithra nabízejí nejen skvělé koupání, ale i hip atmosféru s malými beach bary a surfařskou komunitou.
Lipsi je malý ostrov s obrovskou duší. V místním přístavu vás přivítají rybářské bárky a kavárny, kde se čas měří podle přílivu. Ostrov tvoří soustava více než dvaceti ostrůvků a skalních výběžků, ideálních pro milovníky lodních výletů, potápění a rybaření. Hlavní vesnice Lipsi je tichá a autentická, s kostelíkem Agios Ioannis Theologos a domky s modrými tradičními prvky. Vyrazte na pláže Platis Gialos, Tourkomnima nebo Hohlakoura, kde najdete jen dokonalý klid – žádné bary ani hudbu, jen šum moře a vůni tymiánu.
Serifos má syrovou krásu, která uchvátí milovníky přírody i historie. Hornatá krajina ostrova byla kdysi bohatým zdrojem železa a zanechala po sobě industriální ruiny, které dnes tvoří fascinující kontrast k bílým vesnicím. Podle legendy zde Perseus sťal Medúzu – mytologie je tu tak stále všudypřítomná. Chora se rozprostírá po stráních jako sněhové skvrny a večerní výhledy z jejího vrcholu patří k nejlepším v Egeji. Pláže jako Vagia, Psili Ammos nebo Kalo Ambeli lákají svým minimalismem, který je vším, co tady potřebujete.
Astypalea je tak trochu chameleon – geograficky patří k Dodekanésům, ale atmosféra tu jasně evokuje Kyklady. Bílé domky s modrými okenicemi, větrné mlýny a amfiteatrálně uspořádaná Chora s benátským hradem nad ní působí až pohádkově. Ostrov má motýlí tvar, což mu dodává neobvyklou krajinu s množstvím zátok a pláží. Místní jsou nesmírně srdeční a pohostinní, ať už sedíte v rodinné taverně nebo ns večerním ouzu v Hafeni. Pláže jako Kaminakia nebo Vatses jsou dosažitelné lodí či terénním vozem a nabízejí tichý odpočinek, čistou vodu a zážitek z opravdového úniku ze světa.
Alonissos je součástí národního mořského parku, který je se svým založením v roce 1992 prvním svého druhu v Řecku a zároveň největší chráněnou mořskou oblastí v Evropě s rozlohou přes 2200 km². Ostrov je domovem kriticky ohroženého tuleně středomořského, ale i hravých delfínů a zvídavých mořských želv. V přírodním ráji najdete i borovice, olivovníky a cypřiše. Výlety lodí kolem ostrůvků Peristera, Kyra Panagia nebo Piperi umožňují šnorchlování v krystalicky čisté vodě. Hlavní město Patitiri je klidné, zatímco stará Chora na kopci překvapí uměleckými galeriemi, scénickými výhledy a klidnými kavárnami.
Folegandros nabízí podobně úchvatnou scenérii jako Santorini, ale s mnohem menším turistickým „provozem“. Jeho dramatické útesy, bílé domky a kostelíky rozeseté po stráních vytvářejí až snovou atmosféru. Místní Chora se rozprostírá na samém okraji skalního útesu a patří k nejmalebnějším v celém Egejském moři – večerní procházky labyrintem ulic s výhledy na zapadající slunce jsou tady nezapomenutelným zážitkem. Výpravy k odlehlým plážím jako Katergo nebo Livadaki vyžadují trochu úsilí, ale přináší božský klid. Ostrov si oblíbili i designéři a architekti – najdete zde několik designově zrenovovaných butikových hotelů avšak se zachováním tradičního stylu.
Samothraki se řadí mezi nejdivočejší a nejzáhadnější ze všech řeckých ostrovů. Je zasazený v severním Egeji a dominuje mu hora Saos, kolem níž se rozkládá pralesovitá krajina s řekami, jezírky a vodopády. Jedná se o ráj pro milovníky turistiky a přírodního koupání – vathres, přírodní bazény ve skále, jsou tady skutečně jedinečným fenoménem. Samothraki má také silnou mystickou historii: v období antiky zde probíhaly tajemné náboženské obřady v posvátné svatyni Velkých bohů. Pláže jsou tu surové, kamenité, často přístupné jen pěšky – ale tamější atmosféru už nikde jinde nezažijete.
Foto: Unsplash, Pixabay
