Na cestě po Yucatanu: Zastávka první

Starověcí Mayové věřili, že bůh deště Chaak přebývá v jeskyních a přírodních studnách nazývaných cenote. Rolníci z vyprahlého mexického Yucatanu ho dodnes prosí o dar deště, zatímco cenote jim zajišťují přísun chladné pitné vody. Pokud se díváte na Yucatan z ptačí perspektivy – třeba při přistávání – žádnou cenote ale jen tak neuvidíte.

Místo toho vás uchvátí záplava zelené v podobě deštného lesa, jehož plochu jen občas jako podle pravítka protne asfaltová silnice nebo v ní zazáří na bílo natřená fasáda domu se střechou z palmových listů, a právě tak můžete rozpoznat i butikový hotel Esencia vzdálený jen hodinu jízdy od letiště v Cancúnu, naši první zastávku v seriálu o highlightech Yucatanu.

Dům, který by mohl vyprávět

Hlavní budova hotelu Esencia byla v devatenáctém století vystavěna jako soukromá rezidence italské vé- vodkyně Rosy de Ferrari a ztělesňuje vše, co byste od mezoamerického tropického ráje kořeněného odkazem evropské koloniální estetiky mohli čekat. O umocnění nastíněné atmosféry se zasloužil i aktuální majitel objektu, úspěšný podnikatel a sběratel umění Kevin Wendle, jenž dům zasazený do kulis svěžích zelených zahrad a třpytivě modrého oceánu vybavil repasovaným historickým nábytkem, ale i současnými designovými solitéry.

Zmíněnou hlavní budovu, kde vám každé odpoledne naservírují čaj o páté přesně podle britského protokolu, obklopují menší i větší stavby, chytře zasazené do okolní džungle tak, že se začnete bát, že po pár margaritách nenajdete cestu do svého apartmá. Když se v něm ale ráno vzbudíte, najdete vše, co si ode dne na pobřeží přát – monogramem vyšívané trepky, slaměnou tašku i bíložluté pruhované ručníky, které si ve zdejších kulisách vyloženě říkají o fotografii na památku. Na pláži stačí jen zazvonit a pozorná obsluha vám přinese nachos s guacamole nebo návykové tacos s krevetami. U večeře pak rozhodně nevynechejte místní steak s bramborovou kaší, nad níž by uronil slzu štěstí i sám Joel Robuchon.

Pár temp s kapustňáky

Ať už jste dobrodruzi, nebo ne, Esencii nesmíte opus- tit bez jednoho povinného výletu: za pouhých dvacet minut chůze odtud vás místní průvodce dovede ke kousku nedotčeného pobřeží, kde se nízko pod hladinou v průzračné laguně líně pasou kapustňáci. Dokud si nenasadíte potápěčské brýle a nezaplavete si na chvíli s nimi, nepoznáte, co to znamená opravdový klid. Ten si můžete po návratu do hotelu ještě umocnit ve wellness, kde vám připraví masáž na míru v souladu s mayskými tradicemi.

Autor: Adéla Kozáková, Zdroj: Archiv

Mohlo by vás zajímat

LeisureUmbrie místo Toskánska. Proč navštívit zelené srdce Itálie?

Bývá přezdívána jako zelené srdce Itálie. Oblast Umbrie, kterou definuje zvlněná krajina, je klidnou alternativou k turisticky rušnému Toskánsku. Existuje několik pádných důvodů, proč se vyplatí tuto italskou oblast, rozprostírající se ve vnitrozemí mezi Florencií a Římem, navštívit. Tady jsou tři z nich.

LeisureBabí léto po italsku: Livigno okouzlí barvami i chutěmi Valtelliny

Jak léto pomalu doznívá a první sněhový poprašek se usazuje na vrcholcích hor, Livigno odhaluje svou tišší, zamyšlenější tvář. V srdci horní Valtelliny, v nadmořské výšce 1 816 metrů, ožívá město v podzimních barvách – perfektním čase pro procházky v přírodě, ochutnávku místních tradic i relaxaci ve stylu alpského wellness.