Indonéská sopka Semeru, tyčící se do výšky 3 676 metrů nad mořem, představuje nejvyšší horu ostrova Jáva i jednu z nejaktivnějších sopek země. Při erupci zaznamenané 19. listopadu letošního roku musely úřady evakuovat tři nejohroženější obce v jejím okolí. Nešlo však o první výraznou aktivitu této sopky. Své ničivé působení Semeru naplno předvedla už v prosinci 2021, kdy erupce a následné pyroklastické proudy (prudce se řítící směs superhorkých plynů a sopečného materiálu) připravily o život více než padesát lidí a způsobily rozsáhlé škody na místních komunitách.
Vulkány tvoří podstatnou součást indonéské kultury. A Jáva není jediný ostrov Indonésie s činnými sopkami. Po celé zemi, tvořené ostrovy jako Bali, Sumatra, Lombok, část Bornea, Jáva a mnoho dalších, se nachází přibližně 500 vulkánů. Více než 130 z nich zůstává aktivních, což představuje největší počet na světě. Většina těchto vulkánů náleží k více než 3000 kilometrů dlouhému sopečnému oblouku Sunda, jenž vzniká subdukcí indo-australské desky pod euroasijskou desku.
Je to také právě Indonésie, která byla dějištěm dvou nejničivějších sopečných erupcí novodobé historie. V roce 1815 explodovala Tambora na ostrově Sumbawa. Erupční sloupec vystoupal až do výšky okolo 44 kilometrů a následné množství aerosolů v atmosféře způsobilo krátkodobé globální ochlazení. V roce 1883 následoval výbuch sopky Krakatoa, vyčnívající z moře v Sundském průlivu mezi Jávou a Sumatrou. Tato erupce vyvolala mohutnou tsunami, při níž zahynulo přes 30 000 lidí.
V zemi v současné době funguje více než 60 vulkanických observatoří, které monitorují sopečnou aktivitu. Sopky jsou jedním z hlavních lákadel na indonéských ostrovech a přitahují turisty z celého světa. Organizované výstupy na sopky proto nabízí adrenalinový zážitek spojený s okouzlujícími výhledy na krátery a sopečnou krajinu.
Foto: Pixabay, Unsplash
