Filipínci často nemají problém zvolit si den sňatku. Nejvíce svateb tady totiž probíhá právě na svatého Valentýna. Tisíce párů po celé zemi se v tento den účastní hromadných svateb a důvodem jsou peníze. Většinu výdajů spojených se svatební hostinou, místem konání a někdy i s dary totiž hradí vláda. Podle ní žije na Filipínách spousta párů, které nemají peníze ani na jednoduchý obřad, a tak jim vláda spolu s dalšími sponzory podá jednou v roce pomocnou ruku.
Čokoláda patří mezi hlavní symboly Valentýna. Čokoládová srdíčka a speciální valentýnské edice se vyskytují téměř v každé zemi. V Itálii si například lidé dávají malé lískové oříšky v čokoládě, na jejichž obaly se tiskou romantické citáty v různých jazycích. A v Ghaně, která má největší produkci čokolády, dokonce prohlásili 14. únor za národní den čokolády ve snaze podpořit turistický ruch a domácí spotřebu čokolády.
I v Japonsku hraje hlavní roli čokoláda, ale 14. 2. bývají obdarováni naopak muži. Ti dostávají od svých drahých poloviček květiny a právě čokolády. Partneři a manželé dostanou honmei choco, neboli „skutečný pocit“, zatímco kolegové a známí si musí vystačit jen s giri, tzv. „čokoládou z povinnosti“. Ženy přichází na řadu o měsíc později. Očekává se, že muži, kteří dostali honmei, oplatí laskavost dárkem v hodnotě nejméně dvojnásobku nebo trojnásobku toho, co dáma utratila na Valentýna za čokoládu.
Nejsou to jen čokolády a růže, které může žena na Valentýna dostat. V Dánsku se například tradičně darují bílé sněženky a ve Walesu pro změnu vařečky, často z vyřezaným srdíčkem. Tradice praví, že pokud žena takovou vařečku přijme, může si být muž jistý, že je ruka v rukávu. Tento zvyk ovšem připadá na 25. února, kdy se slaví sv. Dwynwen, jímž není nikdo jiný než velšský patron milenců.
Foto:
