Výstava je fyzicky i symbolicky zasazena na ostrov Giudecca, v blízkosti industriálních budov Fortuny a naproti čtvrti Dorsoduro. Giudecca je historicky spojena s řemeslnou tradicí Benátek, loděnicemi, opracováváním dřeva i každodenním dělnickým rytmem. Právě toto prostředí spolu s intenzivním proudem vizuálních podnětů současných Benátek stálo u vzniku koncepce výstavy Touch.
Expozice se rozvíjí ve dvou patrech. V přízemí se popkulturní odkazy a motivy italského konzumu prolínají s ikonickými scénami kinematografie a s tématy charakteristickými pro Krajcovu dosavadní tvorbu. Panoramatické formáty zachovávají jeho fascinaci automobilovými siluetami, designovými prvky interiéru a tělesnou krásou. Vrstvené kompozice vytvářejí pohlcující obraz pozemských potěšení, každodenní rozkoše a radosti.
V horním patře se charakter výstavy proměňuje. Trojice monumentálních pláten otevírá prostor kontemplace a přesouvá pozornost od tělesného prožitku k duchovní a symbolické rovině. Ústřední obraz se na první pohled jeví jako vlna, postupně však odhaluje podobu křehké bytosti ležící bezvládně na modrém podkladu. Setkává se zde profánní obraz lámající se vodní hladiny s nadpozemskou symbolikou hynoucího tvora.
Na dalších plátnech se objevují fragmenty tváří, andělská figura, Poseidonovo objetí nebo Madona jako ochránkyně poutníků. Motiv lebky zároveň připomíná tradici mementa mori. Postavy pocházející z různých historických a mytologických vrstev se zde potkávají jako průvodci mezi pozemskou a nadpozemskou zkušeností.
Ústředním principem celé výstavy je napětí mezi civitas terrena a civitas coelestis – mezi pozemským a nebeským světem. Krajc proti sobě staví živelnost a nehybnost, smyslnost a spiritualitu, každodennost a transcendenci. Tématy výstavy se tak stávají pomíjivost, křehkost lidské existence a konfrontace s vlastní konečností. Právě v tomto bodě dochází k pomyslnému „doteku“ obou světů.
Jednotlivá díla propojuje také barevnost založená především na hnědé a modré. Oba odstíny spojují genius loci Benátek s Krajcovou malířskou zkušeností. Hnědá odkazuje k lazurám, které tvoří základ jeho techniky, ale také k mořidlům používaným na benátských plavidlech. Modrá do obrazů přináší všudypřítomnost vody.
Krajc při tvorbě pracuje s pěti základními principy – kresbou, lazurou, detailem, gestem a politím. Perspektiva jeho obrazů se neřídí realistickou prostorovou logikou, ale umožňuje jednotlivým fragmentům vytvářet komplexní vizuální celek. Právě vztah detailu a celku je pro nový cyklus zásadní: jednotlivé motivy fungují samostatně, jejich plný význam se však otevírá až při pohledu na výstavu jako na propojenou mozaiku.
Sjednocujícím elementem Touch je voda. Vystupuje jako symbol života, ale zároveň jako síla schopná tvořit i ničit a překračovat hranici mezi pozemským a duchovním světem. Vodní hladina prochází celým cyklem až k okamžiku, kdy se konec setkává s počátkem a spirála nabývá podoby vlny.
Kdy a kde: 12. září – 11. listopadu 2026 | CREA, Giudecca, Benátky
Komentovaná prohlídka: 7. listopadu 2026 od 17:00
Kurátoři: Karel Srp a Sarah Adnanová
Foto: Archiv Martina Krajce se svolením
