Kompletní průvodce po dramatické scenérii Faerských ostrovů

Tam, kde vítr umí být tak silný, že vodopády tečou nahoru, kde z rozbouřeného oceánu rostou mohutné skály a kde žije víc ovcí než lidí, si prostě musíte připadat jako v pohádce. O něco drsnější pohádce, ale o to lepší. Takové jsou Faerské ostrovy.

Když už máte Skandinávii důkladně projetou a na Islandu jste jako doma, ale vaše cestovatelské touhy chtějí víc nedotčené přírody i minimalistického životního stylu, vaše kroky zřejmě zamíří na Faerské ostrovy. Tyto maličké ostrovy severně od Velké Británie jsou autonomním územím Dánského království. Souostroví tvoří sedmnáct obydlených hlavních ostrovů (ty největší jsou Streymoy, Eysturoy, Vágar, Suðuroy, Sandoy, Borðoy a Viðoy) a pak ještě asi 700 menších, skalnatých, ponechaných přírodě. Celkem žije na Faerských ostrovech pouhých 50 tisíc obyvatel. Výrazně víc je tu ovcí – údajně asi 70 tisíc. Ostatně Faerské, ve staré norštině Føroyar, v překladu znamená Ovčí. Díky všudypřítomným stádům křižujícím krajinu se každý výhled a každá fotka, kterou tu pořídíte, stane ryzím uměleckým dílem.

Kudy na Faery?

Přímý let z Prahy do těchto končin nečekejte, většinou se sem létá s přestupem v Kodani – což je mimochodem skvělá zastávka na pár dní. Během letu na Faery se připravte na dobrodružné přistání. Bývají tu turbulence, jež se dají směle přirovnat k jízdě na horské dráze, ale rychlejší. Místní je však nazývají mírnými. Faeřani jsou zkrátka zvyklí na ledacos. Když už jsme u praktických informací, mějte na paměti, že na Faerských ostrovech nefungují české mobilní tarify tak, jak jsme zvyklí ze zbytku Evropské unie, proto je dobré si ještě na letišti pořídit faerskou SIM kartu. Nenechte se zaskočit tím, že letiště je na jiném ostrově než hlavní město Tórshavn, kam se ale dostanete během půl hodiny taxíkem. Tórshavn je největším městem Faerských ostrovů a žije tady asi 20 tisíc obyvatel.

Pro cestování po Faerských ostrovech si pak rozhodně půjčte auto. Výběr nepodceňte, místo městského vozu chtějte raději SUV, které vás na některá místa s náročnějším terénem doveze mnohem spolehlivěji. Řízení se rozhodně nebojte – na celých Faerských ostrovech je jen pět semaforů, většina z nich v hlavním městě. Velmi nízká osídlenost je jedním z faktorů, které sem přitahují turisty. Nevýhodou však může být, že kvůli ní destinace nenabízí příliš široké možnosti ubytování.

Když v ráji pršelo

Přípravu nepodceňte, ani co se týče oblečení. Přestože zimy tu bývají mírné (s průměrnou teplotou okolo tří stupňů), počasí je proměnlivé a letní teploty se pohybují jen kolem 11 stupňů. Moc často tu nesněží, ale o to víc prší – statistiky evidují 283 deštivých dnů v roce. Když je ale zrovna zamračeno a prší, stačí počkat pár minut, než vítr rozfouká mraky a začne zase svítit slunce.

Jako první budete zřejmě chtít prozkoumat Tórshavn. Nachází se na jižním cípu ostrova Streymoy, největšího z celého souostroví. Tórshavn byl založen v 10. století a jeho název znamená doslova Thórův přístav. Ve znaku má město dokonce Thórovo kladivo. Prozkoumejte půvabné historické centrum, zavítejte k torzu katedrály sv. Magnuse a k majáku Skansin. Je tu také překvapivě mnoho muzeí a galerií. Ve Skandinávii samozřejmě nemůže chybět skvělá káva. V Tórshavnu zkuste třeba Kafe Kaspar, přímo v přístavu pak Kafe Umami a skvělé (nejen) espresso se servíruje také v kavárně v Národní galerii Kafe List. Dobře se najíte v Barbara Fish House a sushi z podniku Etika má pověst nejlepšího sushi za hranicemi Japonska. Večer si ještě zajděte na drink do baru Hallartún a pak už vyrazte prozkoumat nedotčenou divočinu drsných Faer.

Krajina jezer a vodopádů

Ostrovy jsou obklopeny oceánem a nenajdete na nich místo, odkud by to k pobřeží bylo dál než pět kilometrů. Vodní plochy však pokračují i ve vnitrozemí, pokud se tomu na téhle malé ploše vůbec tak dá říkat. Vaše první cesta by mohla vést na ostrov Vágar k vodopádu Mulafossur, kterému se tady říká Gásadalur kvůli stejnojmenné vesničce v jeho blízkosti. Připravte se na vítr tak silný, že to chvílemi vypadá, jako by voda spíš létala nahoru. Rozhodně musíte vidět největší jezero Faerských ostrovů Sørvágsvatn. Vydejte se na skály Trælanípa, z jejichž vrcholu je na něj krásný výhled. Cestu k cíli může opět trochu zkomplikovat již zmíněný vítr, takže přestože to není daleko, cesta z parkoviště na vrchol a zpět zabere přibližně tři až čtyři hodiny.

Dva bratři

Pokud máte chuť na další výšlap, doporučujeme vyrazit k proslulému přírodně vytvořenému oblouku v mohutné skále čnící přímo z rozbouřeného oceánu – Drangarnir. Vyšlapanou cestičku tu sice nenajdete, ale stojí to za to. Na to, jak se tyrkysově modrá voda oceánu mění v bílou pěnu s každým nárazem vlny do skal, by se dalo dívat celé hodiny. Za Drangarnirem se pak nachází ještě jeho větší bratr, Tindhólmur. Cesta k Drangarniru a Tindhólmuru vede přes soukromý pozemek, tudíž je potřeba domluvit si průvodce.

Území papuchalků

Z menších ostrovů, na něž se nedá dostat tunelem, stojí za návštěvu Kalsoy a Mykines. Na Kalsoy vás doveze trajekt, který jezdí tam i zpět několikrát denně. Turisté sem míří především kvůli kratšímu výšlapu k majáku na úpatí dalšího z ohromných faerských skalních útesů. Mykines, kam se můžete vypravit také helikoptérou, je královstvím ptáků papuchalků, kterými je ostrov doslova zaplaven. To ovšem platí pouze v letních měsících, protože na zimu většina papuchalků přelétá jinam a ti odvážní, co zůstali, stejně přichází o své známé zobáky, které slouží jako lákadlo pro samičky při námluvách.

Určitě se tu také vydejte na túru k ikonickému majáku Mykineshólmur nacházejícím se na samostatném ostrůvku, kam vede most. A pak je tu polární záře, Aurora Borealis. Pokud ji na Faerech chcete zastihnout, musíte se sem vypravit na podzim nebo v zimě – sezona trvá zhruba od září do března. Nejlepší pak je stáhnout si do mobilu aplikaci, jež vám ukáže, kdy na nebi zazáří, a pošle vám upozornění.

Pod zelenou peřinou

Čekání na černočernou tmu, již protne magické zelené záření, si vyplňte třeba návštěvou vesniček Saksun a Tjørnuvík. V jedné naleznete ty nejhezčí domečky se zatravněnou střechou, která neslouží jen jako tradiční dekorace, ale je také užitečná. Funguje jako tepelný izolant a pomáhá nepropouštět vlhkost. V druhé vesničce je pláž s černým pískem, typickým pro pobřeží Islandu. Tady se dokonce dá i surfovat, což ale rozhodně nezkoušejte bez neoprenu.

Text: Zdenka Tomis, Foto: Archiv Luxury Travel Digest

Mohlo by vás zajímat